Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75% p.a. a na nákladech řízení částku [částka], to vše splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se v předmětem řízení domáhala po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělila, že půjčovala žalovanému jednotlivé finanční zápůjčky až do celkové výše [částka]. Uvedenou částku žalovaný uznal v rámci uznání dluhu a dohody o jeho úhradě ze dne [datum]. Tato částka měla být zaplacena nejpozději do jednoho roku od podpisu dohody, tedy do 10 5 2024. Žalovaný povinnost uhradit finanční prostředky žalobkyni nesplnil, zápůjčku neuhradil. Žalovaný byl vyzýván výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky do [datum], avšak bezvýsledně.
2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušník Ukrajiny, jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto v souvislosti s příslušností postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 1215/2012 ze dne [datum], kapitoly II oddílu 2 článku 7 bodu 1a. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady ES číslo 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) právní řád České republiky.
3. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o.s.ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobkyně již v návrhu na zahájení řízení souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.
4. Dle ustanovení § 2390 o.z. - jestliže zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil z dohody o uznání dluhu ze dne [datum], že žalovaný ve vztahu k žalobkyni uznal co do důvodu a výše částku [částka] z titulu nevrácených půjčených částek. Současně v dané dohodě bylo uvedeno, že účastníci společně žili v družském poměru, za jehož trvání půjčovala žalobkyně žalovanému jednotlivé finanční zápůjčky. Žalovaný se v uvedené dohodě zavázal zaplatit částku [částka] nejpozději do jednoho roku ode dne podpisu této dohody. Z výzvy právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], která byla adresována žalovanému, vyplývá, že žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné částky nejpozději do [datum], avšak bezvýsledně.
6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu, dospěl soud k závěru, že návrhu žalobkyně je možno zcela vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný uznal dluh ve vztahu k žalobkyni ve výši dlužné částky a to v souladu s ustanovením § 2053 o.z., kdy dlužná částka představovala zápůjčky, které poskytla žalobkyně žalovanému v součtu ve výši dlužné částky. Proto soud uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení, neboť žalovaný se ocitl s úhradou dluhu v prodlení, kdy úrok z prodlení a jeho výše vyplývá z ustanovení § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., s tím, že výši reposazby stanovuje Česká národní banka.
7. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) byla žalobkyni jako zcela úspěšné ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši [částka], sestávající se z částky [částka] jako zaplaceného soudního poplatku, dále 3 úkonů á [částka], přiznaných dle ustanovení § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/96 Sb. a 3 režijních paušálů á [částka] dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky.
8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.