Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15% p.a. a na nákladech řízení částku 8 205,20 Kč, to vše splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel [právnická osoba], IČ: [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru číslo [hodnota], na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Úvěr měl být zaplacen nejpozději do [datum]. Žalovaný však finanční prostředky žalobci nezaplatil. Následně pohledávka za žalovaným na základě smlouvy ze dne [datum] byla postoupena původním věřitelem žalobci. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.
2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o.s.ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval s tím, že žalobci byla také zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. také s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalobce taktéž nereagoval. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.
3. Dle ustanovení § 1879 o.z. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 o.z. - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], IČ: [IČO] uzavřel s žalovaným pod číslem [hodnota] dne [datum] smlouvu o zápůjčce/ nikoliv smlouvu o úvěru/, na základě níž se daná společnost zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč s datem splatnosti [datum]. Úroková sazba nebyla sjednána. Finanční prostředky měly být vyplaceny na bankovní účet číslo [č. účtu]. Z výpisu z běžného účtu banky Creditas vyplývá, že dne [datum] byla vyplacena žalovanému na číslo účtu, uvedeného ve smlouvě pod variabilním symbolem, kterým byla označena smlouva o zápůjčce částka ve výši 16 000 Kč a z uvedeného účtu zaplatil dne [právnická osoba].[Anonymizováno] žalovaný částku 0,10 Kč. Žalovaný řádným způsobem poskytnuté finanční prostředky původnímu věřiteli nehradil. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka pod číslem smlouvy o zápůjčce postoupena v částce 18 464 Kč za žalovaným žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Právní zástupce žalobce upomínal žalovaného výzvou ze dne 16.5 2024 o úhradu dlužné částky ve výši 23 690 Kč včetně právního zastoupení, avšak bezvýsledně.
6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že pohledávka původního věřitele za žalovaným byla platně smluvně postoupena ve výši dlužné částky žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil zaplatit žalovanému také příslušenství pohledávky z dlužné částky dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka.
7. Soud dále uvádí, že původní věřitel s žalovaným uzavřel nikoliv smlouvu o úvěru, u které je pojmovým znakem sjednání smluvního úroku, což v tomto případě nebylo s tím, že smlouva mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena jako smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 8 205,20 Kč, sestávající se z částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkonů á 1 740 Kč, přiznaných dle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., 3 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).
9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.