Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověnoEP1250

Spisová značka

3 C 58/2026

Téma · generováno AISpotřebitelský úvěr a neposouzení úvěruschopnosti

Soud: Okresní soud v TachověDatum rozhodnutí: 24. 8. 2026Č. j.: 3 C 58/2026-66Soudce: JUDr. Ing. Patrik Kurztégl Ph.D., LL.M.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 15. 9. 2026Předmět řízení: o zaplacení 124 287,75 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSTC:2026:3.C.58.2026.1
smlouva pracovnínáklady řízenípostoupení smlouvypříslušnost soudusmlouva o úvěrunáhrada nákladůsmlouva nájemnípostoupení pohledávkynásledek

Shrnutí · generováno AI

Žalobkyně požadovala po spotřebitelce splacení úvěru včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty. Soud přiznal jen nevrácenou jistinu 44 468 Kč se zákonným úrokem z prodlení, protože věřitel neprokázal posouzení úvěruschopnosti a sjednané platby byly nepřiměřené.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Neprokáže-li věřitel, že před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., uplatní se následek § 87 odst. 1 téhož zákona: spotřebitel nehradí sjednané náklady úvěru. Věřiteli náleží jen nevrácená jistina a zákonný úrok z prodlení. Ujednání o úplatě a navazujících platbách, která ve spotřebitelském vztahu vytvářejí zjevnou nepřiměřenou nerovnováhu, odporují dobrým mravům podle § 547 a § 580 o. z.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně neunesl důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Na právní vztah účastníků je proto třeba aplikovat následek předvídaný v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že žalovaná není povinna hradit sjednané náklady úvěru.
    Zobrazit v textu
  • Žalobkyni proto nevznikl nárok na zaplacení sjednaného úroku, poplatků za zpracování úvěru, odměny za doplňkové služby, kapitalizovaných smluvních úroků ani smluvní pokuty. Nárok žalobkyně je důvodný pouze v rozsahu dosud nevrácené jistiny poskytnutého úvěru.
    Zobrazit v textu
  • Soud proto uzavírá, že sjednaná úplata za úvěr a na ni navázaná ujednání o dalších platbách překračují meze poctivého obchodního styku a odporují dobrým mravům. K takovým ujednáním proto nelze poskytnout soudní ochranu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (24) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 468 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 44 468 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 124 287,75 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], IČ [IČO] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“) ve výši 49 000 Kč, který byla žalovaná povinná uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 59 746 Kč, jenž sestává z úroku ve výši 47 608 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 638 Kč. Úvěr byl splatný ve 24měsíčních splátkách po 4 532 Kč. Žalovaná úvěr neuhradila a byla opakovaně upomínán k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaná na dlužné částce uhradila celkem 4 532 Kč dne [datum]. Pohledávka vůči žalované byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi společnosti [právnická osoba] a žalobkyní. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne [datum]. Žalobkyně se tak žalobou domáhala zaplacení dlužné částky, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 48 034,56 Kč, poplatku ve výši 51 753,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 056,92 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 985,43 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 48 034,56 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 48 034,56 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v celkové výši 24 500 Kč.

2. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla dle tvrzení žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, jenž byly následně ověřeny předloženou pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou a následně zaznamenány do zákaznické karty. Žalobkyně však k těmto tvrzením nedoložila žádné listinné důkazy.

3. Žalované soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ustanovil opatrovníka pro zastupování v tomto řízení z důvodu neznámého pobytu, [Jméno opatrovníka], advokáta se sídlem v [adresa].

4. Opatrovník žalované se k žalobě vyjádřil tak, že s ohledem na skutečnost, že dlužný poplatek a další příslušenství vymíněné ve smlouvě dosahují výše nesrovnatelně s dlužnou jistinou, považuje uzavřenou smlouvu za nemravnou a domnívá se, že je smlouva z tohoto důvodu neplatná.[právnická osoba] vyjádření opatrovníka žalované žalobkyně uvedla, že na základě svého rozhodnutí požaduje nižší úrokovou sazbu ve výši 12 % ročně, přičemž je přesvědčena, že požadována výše úroku není v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně dále uvedla, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky za rizikovějších podmínek, tj. bez zajištění a ve velmi krátkém časovém úseku. Uvedla, že výše poplatku byla sjednána přehledně, jednoznačně a příznivě, přičemž žalované bylo zřejmé, kolik činí její závazek.6. Opatrovníkovi žalované byla zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Opatrovník žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž souhlasila. Proto soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.7. Žalovaná je občankou Bulharska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště.8. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 49 000 Kč. Ze smlouvy, předsmluvních informací a splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 108 746 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 4 532 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalované byly peněžní prostředky skutečně poskytnuty a že žalovaná na úvěr uhradila jedinou splátku ve výši 4 532 Kč dne [datum]. Soud dále z předložené smlouvy o postoupení pohledávek a souvisejících listin zjistil, že pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni.9. Spornou mezi účastníky byla především oprávněnost žalobkyní uplatněných úroků, poplatků a dalších smluvních nároků.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných, spolehlivých, přiměřených a aktuálních informací o jeho příjmech, výdajích a dalších okolnostech, které jsou nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.11. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona platí, že pokud věřitel neposoudí úvěruschopnost spotřebitele v souladu s § 86 odst. 1, považuje se spotřebitelský úvěr za úročený diskontní sazbou České národní banky platnou ke dni uzavření smlouvy a spotřebitel není povinen hradit sjednané náklady spotřebitelského úvěru.12. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy řádně prověřena na základě pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a dalších podkladů zaznamenaných v zákaznické kartě. Přes výslovné tvrzení však k prokázání těchto skutečností nepředložila žádný důkaz. Ve spise se nenachází žádné podklady dokládající příjmy žalované, její běžné výdaje, náklady na bydlení ani případné další závazky a není tak možné ověřit, z jakých konkrétních údajů věřitel při posouzení úvěruschopnosti vycházel. Samotné tvrzení žalobkyně o existenci takového prověření bez doložení podkladů k prokázání splnění zákonné povinnosti nepostačuje.13. Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně neunesl důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Na právní vztah účastníků je proto třeba aplikovat následek předvídaný v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že žalovaná není povinna hradit sjednané náklady úvěru.14. Žalobkyni proto nevznikl nárok na zaplacení sjednaného úroku, poplatků za zpracování úvěru, odměny za doplňkové služby, kapitalizovaných smluvních úroků ani smluvní pokuty. Nárok žalobkyně je důvodný pouze v rozsahu dosud nevrácené jistiny poskytnutého úvěru.15. Z poskytnuté jistiny ve výši 49 000 Kč žalovaná uhradila částku 4 532 Kč. Neuhrazená jistina tak činí 44 468 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou a podle § 2395 a násl. občanského zákoníku uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit.16. Jelikož žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení. Žalobkyni proto vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od [datum], tedy ode dne následujícího po postoupení pohledávky, a soud jí jej v zákonné výši 11,5 % ročně z částky 44 468 Kč od [datum] do zaplacení přiznal.17. Ve zbývající části, tj. co do částky převyšující přiznanou jistinu 44 468 Kč, jakož i ohledně všech uplatněných smluvních úroků, poplatků, kapitalizovaných příslušenství a smluvní pokuty, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.18. Nad rámec uvedeného soud dále dospěl k závěru, že ujednání o úplatě za poskytnutí úvěru je v posuzované věci v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 547 a § 580 o. z. Z obsahu smlouvy vyplývá, že za poskytnutí částky 49 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit celkem 108 746 Kč, tedy částku převyšující více než dvojnásobně poskytnutou jistinu. Tato suma přitom nezahrnovala pouze smluvní úrok ve výši 47 608 Kč, ale rovněž poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a odměnu za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 638 Kč. K těmto plněním měla dále přistoupit smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a smluvní i zákonné úroky z prodlení. V důsledku kumulace těchto plateb by celková finanční zátěž žalované nepřiměřeně převýšila částku skutečně poskytnutých peněžních prostředků. Takové nastavení práv a povinností smluvních stran vytváří ve spotřebitelském vztahu zjevnou a nepřiměřenou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Soud proto uzavírá, že sjednaná úplata za úvěr a na ni navázaná ujednání o dalších platbách překračují meze poctivého obchodního styku a odporují dobrým mravům. K takovým ujednáním proto nelze poskytnout soudní ochranu.19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch pouze v poměrně malé části svého nároku, zatímco převážná část žaloby byla zamítnuta. Žalované však podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, neboť náklady ustanoveného opatrovníka hradí stát (s regresem žalobkyně). Soud proto rozhodl, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací