Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % p.a., to vše splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Návrh žalobce se, co do zbytku, tj. částky [částka] s příslušenstvím, zamítá.
Odůvodnění
1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel [právnická osoba]., IČ: [IČO] uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru dne [datum] pod číslem [hodnota]. Na základě uvedené smlouvy byly žalované poskytnuty za poplatek finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy. Celková dlužná částka činila [částka], splatná po splátkách [částka] měsíčně s tím, že poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná na závazek ze smlouvy zaplatila částku [právnická osoba] Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávka za žalovanou původním věřitelem postoupena žalobci. Žalovaná byla o tomto uvědoměna s tím, že byla vyzývána k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.
2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o.s.ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala. Žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 114a o.s.ř. zaslanou soudem taktéž nevyjádřil. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.
3. Dle ustanovení § 1879 o.z. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 o.z. - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba]., IČ: [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] pod číslem [hodnota] smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] za poplatek ve výši [částka]. Celková dlužná částka činila [částka], splatná po splátkách [částka] měsíčně. Dle vyjádření žalobce žalovaná na závazek z dané smlouvy uhradila částku [právnická osoba] Kč s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovanou pod číslem smlouvy o úvěru postoupena ve výši [částka] žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne [datum] s tím, že dlužná částka tehdy činila [částka]. Pohledávka byla postoupena za žalovanou původním věřitelem žalobci ke dni [datum]. Žalovaná byla vyzývána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu celkové dlužné částky [částka] do [datum], avšak bezvýsledně.
6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky [částka] byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit danou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalované zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka. Splatnost dané částky s příslušenstvím byla žalované vymezena ve lhůtě, která je souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.
7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, jejíž ujednání o výši poplatku za poskytnutí jistiny úvěru je v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 o.z., tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva o úvěru je z uvedeného důvodu dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. zcela neplatná. Proto původnímu věřiteli příslušelo bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 o.z. pouze v částce [částka], následně postoupené žalobci.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.z. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy oba účastníci a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.