Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 420 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 420 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 469 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 25 420 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že společnost [právnická osoba], [Anonymizováno] [IČO], (dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] ve výši 5 000 Kč. Žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum] (dále jen „smlouva“). Žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce, kde se zaregistrovala zadáním osobních údajů, zaslala právnímu předchůdci žalobce žádost o úvěr a po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěr byl žalované vyplacen převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná úvěr neuhradila a byl upomínána k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne [datum]. Dlužná částka činí 25 420 Kč a je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 20 000 Kč, smluvní úrokem, který v době zesplatnění činil 4 600 Kč a smluvní pokutou ve výši 820 Kč. Pohledávka vůči žalované byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.
3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.
4. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Tento úvěr byl následně navýšen na celkovou částku 20 000 Kč a došlo k prodloužení splatnosti do [datum]. Dle sdělení [právnická osoba]. byla na účet žalované připsána částka 5 000 Kč, 5 000 Kč a 10 000 Kč. Úrok byl sjednán na 4 600 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý dne prodlení. Následně docházelo k prodloužení splatnosti úvěru, kdy tato prodloužení byla zpoplatněna dle smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci. Žalovaná byla upomínána k úhradě, naposledy právním zástupcem žalobce dne [datum].
5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
7. V řízení žalobce smlouvou o postoupení pohledávek prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován.
8. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla právnímu předchůdci žalobce jako úvěrujícímu povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky a žalované jako úvěrované povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila. Soud proto žalobě v této části v plném rozsahu vyhověl. Žalobci byly přiznány úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní pokuta dle ust. § 2048 o.z.
9. Žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu proto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se skládají ze soudního poplatku ve výši 1 017 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, předžalobní upomínku a žalobu á 300 Kč) dle § 14b odst. 1 AT, celkem 900 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, a ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. bylo tedy počítáno i s právem na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Žalovaná má tedy povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 469 Kč, a to dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce. Ze své rozhodovací praxe má soud za prokázané, že žaloby podávané jménem žalobce jsou prakticky totožné (formulářové), množství úprav textu a rozsah tvrzených a prokazovaných skutečností je přinejmenším obdobný, taktéž listiny předkládané k prokázání tvrzených skutečností jsou přinejmenším obdobné. Soud proto při rozhodování o nákladech řízení postupoval dle § 14b AT.