Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 32 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 700 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku 14 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši 13 596,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného [Jméno advokátky].
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 32 700 Kč s příslušenstvím. Důvodnost žaloby spatřuje žalobce ve skutečnosti, že uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota] -[Anonymizováno] ve výši 97 500 Kč. Tato částka se skládá z půjčené částky 50 000 Kč a souhrnného poplatku 47 500 Kč. Splátky byly stanoveny na 1 250 Kč týdně a první splátka měla být uhrazena do sedmého dne po podpisu. Žalovaný uhradil částku 64 800 Kč, která byla započtena na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, a úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, a úhradu poplatku za zpracování a doručení úvěru, na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek, na půjčenou jistinu v poměru 83,47 % a v poměru 16,53 % na úrok za poskytnutí úvěru. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, náklady na jízdy s tím spojené, na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, tisk a zhotovení dokumentů. Nejedná se o sjednaný úrok. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění se stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný splácel nepravidelně a uhradil částku 64 800 Kč. Tuto částku žalobce vydělil splátkou 1 250 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky nastala ke dni [datum]. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum].
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. Uvedl, že s podanou žalobou nesouhlasí, kdy ke sjednanému úvěru namítá neplatnost sjednaných úroků a poplatků pro rozpor s dobrými mravy, kdy se jedná o částku téměř stejně vysokou jako jistina. Žalovaný již žalobci uhradil částku 64 800 Kč a s ohledem na neplatnost smlouvy je třeba považovat uhrazenou částku za úhradu na jistinu. Na straně žalobce proto vzniklo bezdůvodné obohacení v částce 14 800 Kč, které je povinen vydat. Žalovaný proto podal vzájemný návrh na zaplacení částky 14 800 Kč v jeho prospěch.
3. K nařízenému jednání se žalobce nedostavil, soud neúčast u jednání omluvil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce. Dle § 101 odst. 3 o.s.ř. přitom vycházel z obsahu spisu a provedeného dokazování.
4. Soud po provedeném dokazování má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru č. [hodnota] -517790, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 50 000 Kč a zavázal se k uhrazení půjčené částky 50 000 Kč, úroků ve výši 16 500 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 15 000 Kč a nákladů na hotovostní inkaso ve výši 16 000 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 63,33 %. Úvěr byl splatný v 78 týdenních splátkách po 1 250 Kč splatných v hotovosti. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit činila 97 500 Kč. Jednotlivé položky tvořící poplatek byly ve smlouvě srozumitelně a čitelně specifikovány přímo v úvodním textu smlouvy. Žalovaný uhradil částku 64 800 Kč.
5. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
7. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z. Soud posoudil obsah smlouvy právě s ohledem na jednání věřitele s přihlédnutím k dobrým mravům a zjistil, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, za který se zavázal žalovaný uhradit úrok ve výši 16 500 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 15 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 000 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 63,33 % ročně. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěr neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je, protože výše sjednaného poplatku včetně úroků je zcela nepřiměřená, kdy činí téměř 95 % poskytnutého úvěru. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 o.z., protože se příčí dobrým mravům.
11. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 50 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.).
12. Soud zjistil, že z úvěru 50 000 Kč uhradil žalovaný celkem 64 800 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy, mohl žalobce započítat plnění v celkové výši 64 800 Kč pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z úvěru 50 000 Kč nezbývá k úhradě žádná částka. Žaloba proto byla v plném rozsahu zamítnuta.
13. Žalobce se dále vzájemným návrhem domáhal vydání bezdůvodného obohacení, kdy uhradil žalobci celkem částku 64 800 Kč a s ohledem na neplatnost smlouvy bylo důvodným zaplacení pouze částky 50 000 Kč. Soud v části vzájemného návrhu žalobě vyhověl s odkazem na ust. § 2911 o.z., kdy žalovaný ohledně částky 14 800 Kč plnil žalobci bez právního důvodu a žalobce je proto povinen toto bezdůvodné obohacení vydat.
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný měl v řízení plný úspěch ve věci. Žalovanému náleží nárok na uhrazený soudní poplatek za vzájemný návrh ve výši 1 000 Kč. Žalovaný byl dále v řízení zastoupen zástupkyní, která je advokátkou, náhrada nákladů řízení proto spočívá v odměně a náhradě hotových výdajů zástupce dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Výše odměny za jeden úkon právní služby, se řídí ustanovením § 7 této vyhlášky, a činí 3 020 Kč. Zástupkyně žalovaného provedla v zastoupení celkem [hodnota] úkony právní služby dle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a sepisu odporu a účasti u soudního jednání. Soud dále v této souvislosti žalovanému přiznal i náhradu hotových výdajů spočívající v režijním paušálu dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., po 450 Kč za každý úkon právní služby, tj. celkem 1 350 Kč. Jelikož je zástupkyně žalovaného plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k odměně a náhradám zástupce také dle § 137 odst. 3 o.s.ř. částka odpovídající této dani. Celková výše nákladů řízení tak činí 13 596,10 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky žalovaného.