Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

4 C 407/2026

Soud: Okresní soud v TachověDatum rozhodnutí: 16. 10. 2026Č. j.: 4 C 407/2026-15Soudkyně: Mgr. Kateřina EdlováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 10. 11. 2026Předmět řízení: o zaplacení 15 510 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSTC:2026:4.C.407.2026.1
neplatnost právního jednánínáklady řízeníbezdůvodné obohacenísmlouva o zápůjčcelhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (62) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a ohledně částky [částka], se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 28 % náhrady nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO].

IV. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku za řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol].

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši [částka]. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“), a poskytl jí peněžní prostředky ve výši [částka], které měly být splaceny spolu s poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Žalovaná o půjčku zažádala prostřednictvím webové stránky žalobce, kde si nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy a nastavila si dle vlastní volby parametry – splatnost a výši zápůjčky. Ve formuláři pak vyplnila své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Zároveň potvrdila, že se seznámila se zněním smlouvy a všeobecnými podmínkami. Žalovaná do podání žaloby neuhradila na svůj dluh ničeho. Smluvní pokuta dle čl. 2. 3. smlouvy činí 0,1 % denně. Z dlužné částky [částka] od [datum] do [datum] činila [částka] a tuto žalobce požaduje. Dále žalobce požaduje přiznání úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] za odeslané písemné výzvy dne [datum], [datum], [datum] a [datum].

2. Žalobce byl soudem vyzván k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované. Na výzvu soudu se však žalobce žádným způsobem nevyjádřil. Žalobce v podané žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.

3. Soud vyzval žalovanou podle § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aby se písemně vyjádřila k žalobě, a současně aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Byla poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemá námitek. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná se ve stanovené lhůtě k žalobě ani k možnosti rozhodnout věc bez nařízení jednání nevyjádřila.

4. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.

5. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši [částka], za kterou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí ve výši [částka]. Splatnost byla sjednána do [datum]. Ve smlouvě je dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 0 %. V bodu 2.3. smlouvy byly sjednány pro případ prodlení žalované s úhradou účelně vynaložené náklady ve spojení s upomínáním žalované, kdy za každou písemnou upomínku byl sjednán poplatek ve výši [částka]. Dále byla pro případ prodlení žalované s plněním závazků sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobcem byla smluvní pokuta vyčíslena za období od [datum] do [datum] na částku [částka]. Žalovaná byla upomínána k úhradě, a to upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Naposledy pak právním zástupcem žalobce dne [datum].

6. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu činila v únoru 2026, tj. v době uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou 7,4 % ročně.

7. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

9. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z. Soud posoudil obsah smlouvy a zjistil, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka], za které se zavázala žalovaná uhradit částku ve výši [částka] označenou jako poplatek za poskytnutí. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěr neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je. Výše uvedený poplatek dle názoru soudu nepředstavuje nic jiného než skrytý úrok, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ve smlouvě uvedený úrok ve výši 0 % ročně tak neodpovídá skutečné výši úroku, která činí dle přepočtu soudu 37,5 % za dobu poskytnutí (30 dnů), což odpovídá úroku ve výši 456 % p.a. V době uzavření smlouvy činila úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu průměrně 7,96 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 23,88 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, nebyla sjednána transparentně a taktéž byla sjednána ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

13. V daném případě žalobce ani na výzvu soudu neoznačil a nedoložil žádné důkazy, ze kterých by bylo možné dokázat tvrzení uvedené v žalobě, že při uzavírání smlouvy o úvěru zkoumal žalobce úvěruschopnost žalované. V tomto směru tedy žalobce neunesl důkazní břemeno. Smlouva o úvěru je proto neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalované částku [částka] a žalovaná neuhradila žádnou částku. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši [částka]. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] se uvádí, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Soud současně nemá k dispozici žádné konkrétní a aktuální údaje o příjmu žalované, jejích výdajích, vyživovacích povinnostech ani dalších sociálních a majetkových poměrech, z nichž by bylo možno učinit individualizovaný závěr o jejích možnostech splácet poskytnutou jistinu a soud tak pro absenci jakýchkoli skutkových podkladů nemohl určit dobu plnění podle konkrétních osobních a majetkových poměrů žalované jinak, než stanovením lhůty k plnění, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

15. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku může žalobci vzniknout teprve od okamžiku, kdy se žalovaná dostane do prodlení s vrácením jistiny ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru; výzva věřitele k vrácení jistiny z neplatné smlouvy sama o sobě prodlení nezakládá, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Za tohoto stavu nelze dovodit, že by se žalovaná dostala do prodlení již před vydáním rozhodnutí soudu, ale naopak prodlení žalované doposud nenastalo. Žalobci tak může vzniknout právo na zákonný úrok z prodlení teprve od prvního dne následujícího po (případném) marném uplynutí lhůty k plnění určené ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl v řízení úspěch v 64 % a neúspěch ve 36 %, má proto nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 28 % (64 – 36). Náklady řízení se skládají ze soudního poplatku ve výši [částka] dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, předžalobní upomínku a žalobu á [částka]) dle § 14b odst. 1 AT, celkem ve výši [částka] a 3 náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, a ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. bylo tedy počítáno i s právem na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Celková výše nákladů řízení činí [částka], z čehož 28 % činí [částka]. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobce jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu s ohledem na množství produktů, ve kterých dlužné plnění vymáhá, není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) je v podstatě měněn pouze v rozsahu označení žalovaného, označení čísla úvěrové smlouvy (smlouvy), výše poskytnutého úvěru a jeho splatnosti. Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b AT.

17. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle zákona o soudních poplatcích. Předmětem řízení bylo peněžité plnění ve výši [částka]. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení proto činí podle položky 1 sazebníku částku [částka]. Protože žalobce za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu již zaplatil [částka] a elektronický platební rozkaz nebyl vydán z důvodu, že nároku žalobce nebylo možné v plné výši vyhovět, přičemž soud v řízení pokračuje, bylo třeba žalobci doměřit poplatek do výše poplatku podle položky 1 sazebníku, tedy částku [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací