Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 468 538,87 Kč s úrokem z prodlení v částce 17 366,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 468 538,87 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 458 016,37 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 10 522,50 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 76 168,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 509 705 Kč s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]., IČ [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 509 705 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení:- zákonného úroku z prodlení z částky 468 538,87 Kč- smluvního úroku z prodlení ve výši 8,99 % ročně z částky 458 016,37 Kč- smluvního úroku ve výši 8,99 % ročně z částky 10 522,50 Kč.
2. Žalovaná při jednání uvedla, že žalovaný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby. Má za to, že pohledávka nebyla řádně postoupena, nebylo jí nic doručeno, a to i přesto, že je to tvrzeno.
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou Smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 509 705 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu] a byl splatný nejpozději do [datum]. Výše měsíční splátky činila 6 835 Kč. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 8,99 % ročně, RPSN pak 9,51 %. V čl. 8 byly sjednány sankce za porušení smlouvy, včetně možnosti prohlásit úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. Součástí smlouvy o úvěru byly všeobecné obchodní podmínky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že byl žalobkyni postoupen právní předchůdkyní soubor pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru, a to s účinností ke dni [datum]. V příloze č. 1/B ke smlouvě o postoupení pohledávek – seznam pohledávek, je pod ID 10588 uveden úvěr žalované. V dohodě o úplatě ze dne [datum] mezi žalobkyní a právní předchůdkyní byla sjednána výše úplaty za soubor postoupených pohledávek. Z přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] – potvrzení o zaplacení kupní ceny, vyplývá, že úplata za postoupené pohledávky byla žalobkyní v plné výši uhrazena. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] zaslané právní předchůdkyní žalobkyně k rukám žalované vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Dále byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru, pokud nebude dluh dorovnán. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni [datum] v částce 458 017 Kč. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] spolu s podacím lístkem adresovaným žalované na adresu jejího trvalého bydliště, vyplývá, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], předloženou spolu s podacím lístkem, byla žalovaná vyzvána k úhradě celé dlužné částky do [datum].
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou (právní předchůdkyně žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Samotná smlouva neobsahuje žádná ujednání, která by znamenala částečnou nebo úplnou neplatnost této smlouvy. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 509 705 Kč, který měla vrátit do [datum]. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka se skládá z dlužné částky ve výši 468 538,87 Kč, dále z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni postoupení pohledávky z částky 468 538,87 Kč ve výši 17 366,44 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 8,99 % ročně z částky 458 016,37 Kč od [datum] do zaplacení, smluvního úroku ve výši 8,99 % ročně z částky 10 522,50 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 468 538,87 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z.
8. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
9. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
10. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.
11. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
12. Sjednaný smluvní úrok ve výši 8,99 % ročně z částky 458 016,37 Kč je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.
13. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.
14. Žalobkyně požaduje po žalované placení smluvního úroku z prodlení ve výši 8,99 % ročně z částky 458 016,37 Kč (dlužná jistina úvěru) a částky 10 522,50 Kč (připsané neuhrazené úroky z úvěru), a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené. Funkcí smluvního úroku z prodlení, obdobně jako u smluvní pokuty, je funkce preventivní, uhrazovací a sankční. Přiměřenost smluvního úroku z prodlení soud poměřoval okolnostmi, za kterých byla smlouva uzavřena, přičemž žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve značné výši. Sjednaná výše smluvního úroku z prodlení není podle názoru soudu nepřiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005), a proto žalobě v této části vyhověl.
15. Konečně žalobkyně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 76 168,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 742 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 468 538,87 Kč sestávající z částky 10 180 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 5 090 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 4x 300 Kč a 1x 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 468 538,87 Kč sestávající, to vše vč. DPH ve výši 21 %, jehož je právní zástupce žalobkyně plátcem. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.