Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

5 C 182/2025

Soud: Okresní soud v TachověDatum rozhodnutí: 9. 9. 2026Č. j.: 5 C 182/2025-49Samosoudkyně: Mgr. Olga ReiserováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 10. 2026Předmět řízení: o zaplacení 10 684 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSTC:2026:5.C.182.2025.1
náklady řízeníinsolvencenáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 284 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 400 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 984,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14,26 Kč, smluvního úroku ve výši 19,9 % ročně z částky 10 284 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 10 284 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 306 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 10 684 Kč a příslušenství. Tvrdila, že se žalovaným dne 8. 11. 2024 uzavřela smlouvu o nákupu na splátky č. [Anonymizováno], na jejímž základě byl poskytnut vázaný spotřebitelský úvěr. Žalovaná částka sestávala z nesplacené jistiny 10 284 Kč a poplatku 400 Kč. Vedle toho žalobkyně požadovala kapitalizovaný smluvní úrok 984,07 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 14,26 Kč, smluvní úrok 19,9 % ročně a zákonný úrok z prodlení, obojí z částky 10 284 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný je neznámého pobytu, proto mu byl podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ustanoven opatrovník. Opatrovnice uvedla, že se jí žalovaného nepodařilo kontaktovat, nemůže proto ověřit skutková tvrzení žalobkyně, a navrhla jejich přezkum podle předložených listin, včetně přezkumu posouzení úvěruschopnosti. S rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila.

3. Protože bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, opatrovnice žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o nákupu na splátky č. [Anonymizováno] soud zjistil, že byla elektronicky uzavřena dne 8. 11. 2024. Cena zboží činila 10 295 Kč, akontace 11 Kč a výše úvěru 10 284 Kč. Úvěr měl být splacen ve 24 měsíčních splátkách, zpravidla po 528 Kč, při pevné úrokové sazbě 19,9 % ročně a RPSN 22,14 %. Z výpisu transakcí soud zjistil, že žalobkyně dne 11. 11. 2024 poukázala prodejci v souvislosti s danou smlouvou částku 10 295 Kč. Z přehledu plateb a z doplnění žaloby soud zjistil, že částka 11 Kč uhrazená dne 8. 11. 2024 představovala akontaci a na jistinu úvěru nebylo uhrazeno nic. Z úvěrové žádosti a doplnění žaloby soud zjistil, že žalovaný deklaroval měsíční příjem 65 000 Kč a finanční závazky 16 000 Kč. Žalobkyně deklarovaný příjem nijak neověřovala a nezjišťovala ani výdaje žalovaného na bydlení a domácnost. Ověřila jeho závazky v úvěrových registrech, jeho případné prodlení, insolvenci a exekuce. Registry zachytily mimo jiné existující osobní úvěr se splátkou 9 526 Kč a kreditní kartu se splátkou 560 Kč. Automatizované rozhodnutí vyhodnotilo žádost pozitivně, přestože údaj o ověřeném příjmu byl nulový a příjmový doklad nebyl vyžádán. Z výzvy ze dne 3. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně požadovala zaplacení tehdejšího dluhu a upozornila žalovaného na možné zesplatnění. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 5. 2025 zjistil, že žalobkyně úvěr prohlásila za splatný a požadovala okamžitou úhradu. Z pozdější výzvy ze dne 10. 9. 2025 zjistil, že žalobkyně požadovala úhradu do 17. 9. 2025. Tyto výzvy vycházely z předpokladu platnosti smlouvy a neurčovaly dobu vrácení jistiny podle možností spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

5. Pro posouzení věci je rozhodný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy. Podle § 86 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

6. Posouzení úvěruschopnosti nemůže být založeno jen na aritmetickém porovnání spotřebitelem deklarovaného, nijak neověřeného příjmu s jeho zjištěnými úvěrovými závazky. Má-li poskytovatel získat spolehlivý podklad pro závěr, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, musí zjistit a podle okolností ověřit nejen jeho příjmy a závazky, ale též pravidelné výdaje, které ovlivňují disponibilní část příjmu. V projednávané věci žalobkyně příjem ve výši 65 000 Kč neověřila vůbec, nevyžádala příjmový doklad ani výpis z účtu a nezjišťovala žádné výdaje na bydlení a domácnost. Registry sice prověřila, tím však nahradila pouze zjištění části závazků, nikoli posouzení celkové schopnosti žalovaného úvěr splácet. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a poskytla mu úvěr, aniž měla podklad pro závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je proto smlouva absolutně neplatná. K této neplatnosti soud přihlédl z úřední povinnosti.

7. Následkem absolutní neplatnosti smlouvy je, že žalobkyně nemá právo na smluvní úroky, poplatky ani jiné smluvní příslušenství sjednané v neplatné smlouvě. Plnění, které žalobkyně za žalovaného poskytla prodávajícímu, však představuje majetkový prospěch žalovaného získaný bez spravedlivého právního důvodu, neboť právní titul, o který se plnění opíralo, od počátku neobstál. Povinnost žalovaného vydat tento majetkový prospěch vyplývá z obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení se speciální úpravou vypořádání následků neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný je proto povinen vrátit pouze skutečně poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu, nikoli platit cenu úvěru či sankce sjednané v neplatném právním jednání. Vzhledem k akontaci 11 Kč činila jistina spotřebitelského úvěru 10 284 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího nesplacené části poskytnutého plnění. Požadavek na poplatek 400 Kč a veškeré smluvní příslušenství zamítl. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 zákona č. 257/2016 Sb. speciální úpravou vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Poskytovateli vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, teprve tehdy, dostane-li se spotřebitel do prodlení s vrácením jistiny v době přiměřené jeho možnostem. Výzva věřitele k vrácení zbývající jistiny z neplatné smlouvy sama o sobě prodlení nezakládá. V projednávané věci nebylo možné dobu přiměřenou možnostem žalovaného spolehlivě zjistit. Žalovaný je nekontaktní, je zastoupen opatrovnicí a jeho aktuální příjmové, sociální a majetkové poměry nejsou známy. Výzvy žalobkyně navíc směřovaly k plnění ze smlouvy, kterou žalobkyně považovala za platnou, a nebyly určením doby vrácení jistiny podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný se proto před rozhodnutím soudu nedostal do prodlení s vrácením jistiny a žalobkyni nevzniklo právo ani na zákonný úrok z prodlení. I v této části byla žaloba zamítnuta. Soud neurčoval splácení ve splátkách ani delší dobu plnění, neboť pro takové rozhodnutí neměl žádný skutkový podklad o současných možnostech žalovaného. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti proto stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné délce tří dnů od právní moci rozsudku. Tím není založeno prodlení žalovaného za dobu před splatností určenou tímto rozsudkem.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci převážný úspěch, neboť jí bylo přiznáno 10 284 Kč z požadované jistiny a poplatku 10 684 Kč; její neúspěch v rozsahu 400 Kč představuje pouze poměrně nepatrnou část peněžitého nároku. Zamítnutí smluvního a zákonného příslušenství nebrání přiznání plné náhrady účelně vynaložených nákladů, neboť rozhodnutí o tomto příslušenství záviselo na právním posouzení následků absolutní neplatnosti smlouvy a vypořádání bezdůvodného obohacení soudem. Předmětem řízení je peněžité plnění uplatněné žalobkyní v rámci ustáleného opakovaného vzoru, proto soud při určení odměny zástupce žalobkyně vyšel z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady žalobkyně tvoří soudní poplatek 800 Kč, odměna advokáta 1 200 Kč a paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč, celkem 2 300 Kč, a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady, tj. 306 Kč. Celková náhrada nákladů řízení tak činí 2 306 Kč. Plnění bylo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uloženo k rukám zástupce žalobkyně.

9. Lhůty k plnění stanovené v tomto rozsudku byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací