Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 517,97 Kč s úrokem v částce 3 822,35 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 517,97 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 34 276,37 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 11,87 % ročně z částky 8 741,60 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 212,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČ [IČO], uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru IPLATBA č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byl také sazebník. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] úvěrový limit ve výši 50 000 Kč. Dne [datum] byla z tohoto limitu vyplacena ve prospěch účtu obchodníka určeného žalovaným částka 14 197 Kč, zbývající část úvěrového limitu a splacenou část účelově vázaného úvěru byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat. Žalovaný byl povinen úvěr splácet v pravidelných minimálních měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, došlo ke dni [datum] k jeho zesplatnění, k tomuto dni činila dlužná částka 49 340,32 Kč. S účinností ke dni [datum] byla pohledávka společnosti [Anonymizováno] s.r.o. postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Celková dlužná částka se sestává z dlužné jistiny neúčelově čerpaného úvěru ve výši 34 276,37 Kč, dlužné jistiny účelově čerpaného úvěru ve výši 8 741,60 Kč, poplatků ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 822,35 Kč, úroků ve výši 11,87 % ročně z dlužné jistiny 8 741,60 Kč od [datum] do zaplacení, úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny 34 276,37 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky 45 517,97 Kč.
2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Žalovaný ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud proto vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a má v řízení za prokázané, že dle smlouvy byl žalovanému ze strany společnosti [Anonymizováno] s.r.o. poskytnut revolvingový úvěr sestávající se ze dvou částí, a to účelové a neúčelové. První čerpání a splácení úvěru činilo 14 197 Kč za účelem koupě HP EliteDesk 800 G2TWR. Měsíční splátka byla sjednána ve výši 852 Kč, úroková sazba a RPSN 11,87 % ročně. V sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy, je v části A) sjednána zápůjční úroková sazba 28 % ročně, v části C) sazebníku jsou sjednány poplatky a v části D) sankční nároky věřitele, a to 400 Kč za 1. upomínku, 600 Kč za 2. upomínku a 1 500 Kč pro případ ukončení smlouvy z důvodu prodlení dlužníka. Dále je sjednána smluvní pokuta za porušení povinnosti řádně splácet úvěr ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Z přehledu transakcí bylo zjištěno postupné čerpání úvěru žalovaným a jeho splácení. Dopisem ze dne [datum] došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k odstoupení od smlouvy a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dluhu. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 49 340,32 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s přílohou bylo zjištěno, že pohledávka společnosti [Anonymizováno] s.r.o. za žalovaným byla postoupena žalobkyni, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován právní předchůdkyní dopisem ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně pak vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne [datum].
6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. V řízení žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.
9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (právní předchůdkyně žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Samotná smlouva neobsahuje žádná ujednání, která by znamenala částečnou nebo úplnou neplatnost této smlouvy. Žalovanému byl poskytnut účelový i neúčelový úvěr, který měl splácet ve sjednaných splátkách, přičemž žalovaný měl možnost opakovaného čerpání. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka ve výši 70 517,97 Kč se skládá z dlužné jistiny neúčelově čerpaného úvěru ve výši 34 276,37 Kč, dlužné jistiny účelově čerpaného úvěru ve výši 8 741,60 Kč, poplatků ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč za období od [datum] do [datum], dále z kapitalizovaného úroku ve výši 3 822,35 Kč, smluvního úroku ve výši 11,87 % ročně z částky 8 741,60 Kč od [datum] do zaplacení, smluvního úroku ve výši 28 % ročně z částky 34 276,37 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 45 517,97 Kč od [datum] do zaplacení.
13. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
14. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
15. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.
16. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí zejména úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Sjednané smluvní úroky ve výši 11,87 % ročně u účelově vázaného úvěru a 28 % ročně u neúčelově vázaného úvěru jsou odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.
17. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele, a to za upomínky ve výši 400 Kč a 600 Kč a jednorázový poplatek za ukončení smlouvy z důvodu prodlení spotřebitele ve výši 1 500 Kč. Dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, žalobkyní vyčíslena za období od [datum] do [datum]. Funkcí smluvních pokut, je funkce preventivní, uhrazovací a sankční. Přiměřenost poplatků a smluvních pokut soud poměřoval okolnostmi, za kterých byla smlouva uzavřena, přičemž sjednaná výše poplatků a smluvních pokut není podle názoru soudu nepřiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005), a proto žalobě v této části rovněž vyhověl.
18. Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě i v této části vyhověl.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 212,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 821 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 517,97 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 720 Kč ve výši 2 671,20 Kč. Lhůta k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.