Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 707 193,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 700 317,30 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 7,99 % ročně z částky 700 317,30 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 28 288 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 707 193,30 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 720 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 816 Kč, splatných vždy 20. den každého kalendářního měsíce. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 7,99 % p.a. V případě porušení podmínek se žalovaný zavázal vedle úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky v zákonné výši. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním splátek opakovaně, ani přes výzvy dlužné částky neuhradil, načež byl celý úvěr žalobkyní ke dni [datum] prohlášen za splatný. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.
2. Žalovaný je občan Bulharska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště.
3. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.
4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 720 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit v 120 měsíčních splátkách po 8 816 Kč (poslední splátka ve výši 2 624 Kč), úroková sazba činila 7,99 % p. a. (při řádném splácení a odpuštění splátek činila zvýhodněná úroková sazba 7,12 % p. a.), RPSN 8,59 % p. a. (při řádném splácení a odpuštění splátek činila RPSN 7,73 %). Mezi stranami byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 1 056 728 Kč (při řádném splácení a odpuštění splátek 992 392 Kč).
6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému poslední výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti nejpozději do [datum] s upozornění na požadavek okamžitého splacení celého úvěru. Dne [datum] žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o zesplatnění úvěr ke dni [datum].
7. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum].
8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 720 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit navíc částku 336 728 Kč (při řádném splácení a odpuštění splátek 272 392 Kč). Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 28 288 Kč představující zaplacený soudní poplatek.
13. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.