Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba co do zaplacení částky 2 270 Kč, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 875,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 13 720 Kč (jistiny ve výši 10 000 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 270 Kč) s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho, proto byl celý úvěr zesplatněn. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.
2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a dále na zjištěnou adresu možného pobytu žalované výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit smluvní úrok. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně a RPSN ve výši 5 564 %. Úvěr byl splatný tak., že k 29. dni v měsíci byl splatný přirostlý úrok, jistina byla splatná nejpozději ke dni ukončení smlouvy.
5. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] plyne, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů od doručení. Z potvrzení plyne, že oznámení bylo žalované odesláno dne [datum].
6. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum].
7. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v listopadu 2023, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,61 % ročně.
8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též úrok ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně. Takové ujednání o úrocích je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. listopadu 2023, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 9,61 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 28,83 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.14. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o zesplatnění spojené s výzvou k úhradě ze dne [datum], když žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o zesplatnění žalované doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne [datum], tj. [datum]. V oznámení o zesplatnění byla stanovena 3 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od [datum] je tak žalovaná v prodlení.15. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení by v případě plného úspěchu činily částku 2 000 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokátky za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Jelikož žalobkyně ke dni rozhodnutí byla úspěšná pouze v částce 10 000 Kč a neúspěšná v částce 3 720 Kč, byla úspěšná v rozsahu 72,89 % a neúspěšná v rozsahu 27,11 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 43,78 %, což odpovídá částce 875,60 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně.17. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.