Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [jméno FO], narozené [rodné přijmení] [Datum narození manželky], narozeného dne [Datum narození manžela], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Manželka podala návrh na vydání rozhodnutí, jímž by bylo rozvedeno manželství účastníků, uzavřené dne [datum] v kostele Nanebevzetí [jméno FO] v Tachově. V návrhu uvedla, že manželství bylo spokojené až do roku 2021, kdy manžel přestal pracoval, začal užívat omamné látky a poté ji i napadat. Od léta 2023 přestali manželé vést společnou domácnost, v únoru 2024 nastoupila manželka výkon trestu odnětí svobody a tím nastal definitivní konec manželského soužití. V současné době neví, kde se manžel nachází.Vzhledem k tomu, že je manžel státním občanem Slovenské republiky, musel se soud zabývat tím, zda má pravomoc věc projednat a rozhodnout a podle jakého práva. Ve věci je třeba aplikovat nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech ze dne [datum] tuto otázku neřeší. Pravomoc českého soudu je založena článkem 3 bodem 1 písm. a) nařízení. Jaké právo je ve věci rozhodné, nařízení neupravuje. Soud aplikoval české právo v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.Soud manželovi doručoval písemnosti na zjištěné adresy jeho pobytu, ale neúspěšně.Soud učinil závěr o následujícím skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v kostele [Anonymizováno] [jméno FO] v [Anonymizováno]. Manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu [právnická osoba] [adresa], ve svazku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ročník [Anonymizováno], strana [Anonymizováno], pořadové číslo [hodnota]. Manželé spolu od února 2024 nežijí, již předtím spolu nesdíleli společnou domácnost. Příčinou rozvratu manželství bylo užívání omamných látek manželem a vzájemné odcizení.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Podle § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi.Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro rozvod manželství podle ustanovení § 755 o. z., když z tvrzení manželky vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud pokládá za pravdivé její tvrzení o rozvratu manželství, manželé se odcizili, manželka ani neví, kde se manžel v současné době nachází. Zároveň soud neshledal naplnění negativních podmínek, pro které by manželství nemohlo být rozvedeno. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud návrhu v celém rozsahu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 23 z. ř. s., podle něhož v řízení o rozvod manželství zásadně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení; náhradu lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, takové okolnosti však nebyly shledány.