Výrok
I. Manželství [jméno FO], narozeného dne [Datum narození manžela], a [Anonymizováno] [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [Datum narození manželky], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Manžel podal návrh na vydání rozhodnutí, jímž by bylo rozvedeno manželství účastníků, uzavřené dne [datum] ve [Anonymizováno]. V návrhu uvedl, že důvodem rozpadu manželství jsou názorové neshody a citové odcizení. Společnou domácnost nevedou již déle než dva roky, každý hospodaří sám.Manželka s návrhem nejprve nesouhlasila, po nařízené mediaci se k návrhu na rozvod manželství připojila.Vzhledem k tomu, že je manželka státním občanem Slovenské republiky, musel se soud zabývat tím, zda má pravomoc věc projednat a rozhodnout a podle jakého práva. Ve věci je třeba aplikovat nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech ze dne [datum] tuto otázku neřeší. Pravomoc českého soudu je založena článkem 3 bodem 1 písm. a) nařízení. Jaké právo je ve věci rozhodné, nařízení neupravuje. Soud aplikoval české právo v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.Soud učinil závěr o následujícím skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [Anonymizováno]. Manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu [právnická osoba] [adresa], ve svazku [Anonymizováno], ročník [Anonymizováno], strana [Anonymizováno], pořadové číslo [hodnota]. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že manželé spolu od jara nežijí, manžel je bydlí v zahradním domku, věci má i nadále ve společném bytě, manželé společně nehospodaří, za příčinu rozvratu manželství označili vzájemné citové odcizení.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro rozvod manželství podle ustanovení § 755 o. z., když ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. S ohledem na výpovědi obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství, manželé se odcizili, ani nařízená mediace na jejich případném soužití nic nezměnila. Zároveň soud neshledal naplnění negativních podmínek, pro které by manželství nemohlo být rozvedeno.Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud společnému návrhu v celém rozsahu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož v řízení o rozvod manželství zásadně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení; náhradu lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, takové okolnosti však nebyly shledány, ostatně manželé ani náhradu nákladů nežádali.