Výrok
I. Žaloba o stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 71 663,78 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 6. 11. 2025 domáhala toho, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 71 663,78 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela dne 2. 10. 2024 s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru na částku ve výši 80 000 Kč. Žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr v období od říjen, listopad 2024 celkem ve výši 87 025 Kč. Žalovaná částka představuje dle žalobkyně dlužnou jistinu ve výši 34 567,61 Kč, poplatek ve výši 598,31 Kč za vyplacení tranší a ve výši 1 969,39 Kč za službu „presto“ a smluvní úrok ve výši 34 439,17 Kč a smluvní pokutu za prvních 90 dnů prodlení ve výši 0,1% denně tj. 89,3 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Jednání soudu proběhlo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný ačkoli měl řádně doručeno předvolání k jednání se bez omluvy nedostavil.
4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že dopisem ze dne 4. 10. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru ve výši 72 239,92 Kč do tří dnů. Dle potvrzení pošty byl dopis odeslán dne 14. 10. 2025 žalovanému na adresu [adresa]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že se jedná o adresu trvalého pobytu žalovaného v období od 10. 10. 2018 do 13. 8. 2025. V žalobě žalobkyně tvrdí, že žalovanému uhradila v rámci čerpání úvěru v období od října do listopadu 2024 celkem částku ve výši 87 025 Kč. Žalobkyně sdělila soudu podáním ze dne 5. 3. 2026, že žalovaný na uvedený úvěr uhradil celkem částku ve výši 89 625,91 Kč.
5. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení o uzavření smluvního vztahu s žalovaným doložila soudu listinu nazvanou „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] “, přičemž uvedená listina ze dne 2. 10. 2024 je bez podpisu žalovaného. Dále žalobkyně k žalobě doložila listiny nazvané „údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, výpis o posouzení úvěruschopnosti, bankID, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, upomínku“, přičemž žádná z uvedených listin není žalovaným podepsána. Dále žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného.
6. Uvedené řízení je řízení sporné, žalobkyně musí tvrdit a svá tvrzení prokazovat důkazy. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy s žalovaným a smluvení smluvních podmínek. Tato svá tvrzení však soudu dostatečně neprokázala, neboť součinnost žalovaného, vůle žalovaného uzavřít smluvní vztah, z doložených listin není prokázána. Neunesení břemene důkazního může mít za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení soudem dle § 118a o.s.ř. o povinnosti unést břemeno důkazní a břemeno tvrzení a na poučení o následcích neunesení těchto břemen. Soud z doložených důkazů nemá za prokázané vznik smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným z titulu jakékoli smlouvy se smluvenými tvrzenými smluvními podmínkami, jak žalobkyně v žalobě tvrdí, neboť doložené listiny žalobkyní neprokazují žádnou součinnost s žalovaným, neprokazují jeho vůli, žádný úkon, neprokazují akceptaci tvrzených smluvních podmínek žalovaným. Žalovaný byl v průběhu plně pasivní a neučinil žádný úkon. Tvrzení žalobkyně tak žalovaný nepotvrdil ani nevyvrátil.
7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2991 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., jako bezdůvodné obohacení, když tvrzený smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným z doložených listin v tomto sporném řízení prokázán nebyl.
8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1) o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2) uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Žalobkyně tvrdila poskytnutí částky v rámci čerpání úvěru v období od října do listopadu 2024 celkem částku ve výši 87 025 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na uvedený úvěr uhradil celkem částku ve výši 89 625,91 Kč.
10. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je ve výroku I tohoto rozhodnutí uvedeno a žalobu v plném rozsahu zamítl, když vznik smluvního vztahu nebyl prokázán, v průběhu dokazování a řízení nebyla zjištěna jakákoli součinnost s žalovaným, z níž by bylo možné jakkoli dovodit, že žalovaný akceptoval tvrzené smluvní podmínky žalobkyně. Soud se nezabýval prokazováním tvrzení, zda částka ve výši 87 025 Kč byla žalovanému žalobkyní skutečně vyplacena, aby mohl věc posuzovat jako bezdůvodné obohacení a uložit žalovanému povinnost toto bezdůvodné obohacení vrátit, když žalobkyně tvrdila, že žalovaný již do podání žaloby uhradil (vrátil) celkem částku ve výši 89 625,91 Kč, tedy částku vyšší, než byla žalobkyní poskytnuta. Soud tedy z provedených tvrzení a doložených důkazů neshledal žádnou povinnost k plnění žalovaného ve vztahu k žalobkyni a žalobu zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak v souvislosti s tímto řízením, mu žádné náklady nevznikly, neboť neučinil ve věci žádný úkon, byl plně pasivní.