Výrok
I. Žalovaná, [Jméno žalované A], nar. [Datum narození žalované A] [Jméno žalované D], nar. [datum], k rukám žalobkyně, která vyplácí opakující se zaopatřovací příspěvek, počínaje dnem [datum] se splatností vždy do každého 25. dne v měsíci předem. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do šesti měsíců od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný, [Jméno žalované B], nar. [Datum narození žalované B] [Jméno žalované D], nar. [datum], k rukám žalobkyně, která vyplácí opakující se zaopatřovací příspěvek, počínaje dnem [datum] se splatností vždy do každého 25. dne v měsíci předem. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do šesti měsíců od právní moci rozsudku.
III. Ve zbývající části, pokud žalobkyně požadovala výživné vůči žalované a žalovanému ve výši [částka] měsíčně počínaje dnem [datum] se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně žalobou ze dne [datum] se domáhala vůči žalovaným – rodičům nezaopatřeného dítěte [Jméno žalované D], nar. [datum] stanovení výživného matce nezaopatřeného dítěte ve výši [částka] měsíčně a otci nezaopatřeného dítěte ve výši [částka] měsíčně počínaje dnem [datum] s odůvodněním, že nezaopatřenému dítěti vyplácela zaopatřovací příspěvek ve výši [částka] za kalendářní měsíc.Žalovaní se k věci nevyjádřili, když k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavili, přestože jim písemnosti soudu byly doručeny žalovaným dne [datum] uložením písemností na poště. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byla tehdy nezletilé [Jméno žalované D], nar. [datum] prodloužena ústavní výchova do nabytí její zletilosti tj. do [datum], dovršením zletilosti bylo zletilé dítě propuštěno z výchovného ústavu a žalobkyní přiznán zaopatřovací příspěvek pro nezaopatřené dítě ve výši [částka] měsíčně. Zároveň byl vypracován individuální plán mladého dospělého, přičemž zletilé dítě se připravovalo na budoucí povolání studiem, jak vyplývá z potvrzení o době studia na Střední škole [adresa] a to od [datum]. Z rozhodnutí o přiznání opakujícího se zaopatřovacího příspěvku vyplývá, že žalobkyně vyplácí nezaopatřenému dítěti ode dne jeho zletilosti zaopatřovací příspěvek ve výši [částka]. Protože mladému dospělému náležel zaopatřovací příspěvek přešlo právo mladého dospělého na výživné na žalobkyni. Protože byl přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek, je oprávněná krajská pobočka úřadu práce podat návrh soudu na stanovení výživného pro mladého dospělého, neboť výživné nebylo stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve a rovněž neexistuje soudem schválená dohoda o výši výživného. K poměrům rodičů nezaopatřeného dítěte byly zjištěny jejich výdělkové poměry, když matka nezaopatřené je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] dosud a je příjemcem od [datum] příspěvku na bydlení ve výši [částka] a příspěvku na živobytí v rozhodném období, jak vyplývá ze seznamu vyplacených dávek ve výši [částka]. Otec nezaopatřeného dítěte je v rozhodném období tedy období březen 2025 dosud výdělečně činný a jeho průměrný měsíční příjem dle potvrzení zaměstnavatele Město [Jméno žalované C] činí [částka].Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud věc posoudil dle zák. č. 359/1999 Sb. o právní ochraně dětí, kdy podmínkou nároku na opakující se zaopatřovací příspěvek dle § 50b písm. b) má zletilá osoba, která je nezaopatřeným dítětem, tedy připravuje se na budoucí povolání studiem, jak je to v dané věci, byl rovněž vypracován individuální plán pro mladého dospělého.Dle § 50u citovaného zákona náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek, přechází toto právo na výživné na Českou republiku, a protože mladému dospělému byl přiznán a vyplácen příspěvek ve výši [částka] měsíčně byla povinována krajská pobočka úřadu práce podat návrh na soud na stanovení výživného vůči rodičům mladého dospělého.Dle ust. § 961 ods.t 2 o. z. přechází právo dítěte na stát v rozsahu výživného s ohledem na možnosti, schopnosti, majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte.Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně vyplácí nezaopatřené [Jméno žalované D] ode dne [datum] opakující se zaopatřovací příspěvek a je proto právem žalobkyně požadovat vůči jeho rodičům stanovení výživného.Žalovaní se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavili, a proto soud bližší konkrétní poměry (majetkové a počet vyživovacích povinností), rodičů mladého dospělého nemohl zjistit. Soud však zjistil výdělkové poměry rodičů nezaopatřeného dítěte a zjistil, že matka je osobou sociálně potřebnou a je nositelkou dávek sociální péče, otec je výdělečně činný a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí výši, jak shora uvedeno. Na základě takto uvedených příjmů účastníků má soud za to, že rodiče nezaopatřeného dítěte jsou s ohledem na jeho odůvodněné potřeby a na jejich poměry schopni hradit výživné na nezaopatřenou zletilou dceru, a to matka ve výši [částka] měsíčně a otec ve výši [částka] se splatností vždy do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně. Žalovaní dosud výživné od [datum] ke dni vyhlášení rozsudku nehradili ani částečně a proto jim vzniklo dlužné výživné ve výši u matky [částka] a u otce ve výši [částka] se stanovením lhůty k jejím zaplacení do 6 ti měsíců od právní moci rozsudku. Ve zbývající části, neboť bylo požadováno žalobkyní více, byla žaloba zamítnuta.Výrok o nákladech řízení vyplývá ze skutečnosti, že žalobkyně se výslovně vzdala práva na tuto náhradu a žalovaným žádné náklady řízení nevznikly.