Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku [částka], tuto k rukám [Jméno advokáta], advokáta sídlem [adresa], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] se zamítá.
Odůvodnění
Žalobkyně, jako právní nástupce společnosti Multitude Bank p.l.c., se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dnem [datum], přičemž žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti peněžní prostředky nevrátil.Soud nařídil na den [datum] první jednání ve věci samé. Žalovaný se k tomuto jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu písemnosti soudu byly doručeny jejich vhozením do domovní schránky dne [datum]. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním ze dne [datum] bez žádosti o odročení.Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně tvrdí, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným došlo dne [datum] k uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zaváhal vrátit zapůjčené peníze nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel úvěruschopnost ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, s tím, že úvěr je poskytován tak aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále tvrdila, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází pro zkoumání platební schopnosti žalovaného, bylo zjištěno z bankovního účtu žalovaného, že úvěr byl žalovanému poskytnut s tím, že žalovaný částku, kterou vyčerpal a to [částka] nevrátil v době splatnosti, tedy do [datum], proto byl žalovaný upomínán k vrácení dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a dále předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla téhož dne žalovanému zaslána. Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena původním věřitelem smlouvou o post. pohledávek ze dne [datum] s tím, že tento zaslal oznámení o post. pohledávky žalovaného, jak vyplývá z podacího lístku ze dne [datum].Z přiložené listiny, a to z informací o spotřebitelském úvěru zaslaného žalobkyní vyplývá, že celková výše revolvingového úvěru poskytnutou na základě tvrzené úvěrové smlouvy činila [částka] s roční procentní sazbou nákladů 299,98 % a roční nominální úrokové sazbě ve výši 146,95 % což odpovídá úroku ve výši [částka].Předmětná listina označená jako úvěrová Smlouva ze dne [datum] vyplývá absence podpisů účastníků této smlouvy, aniž by byl označen kód či doložen dokument o certifikaci podpisů účastníků. Společně s žalobou nebyly soudu dodány žádné důkazy týkající se řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěr splácet. Jak shora uvedeno, žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, když z tohoto jednání se omluvila, přičemž nežádala o odročení jednání.Na základě shora uvedených skutkových zjištění vyplývajících z obsahu spisu a z předložených důkazů soud nemá prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyní z a žalovaným vznikl závazek ze smluvního vztahu dle předložené smlouvy o revolvingovém úvěru, neboť tato smlouva není podepsána účastníky smlouvy, neboť doložené listiny neprokazují žádnou součinnost s žalovaným, neprokazují jeho vůli, tedy akceptaci tvrzených smluvních podmínek žalovaným, číselný kód u jména žalovaného, nelze z předložených důkazů nijak s žalovaným ztotožnit. Z tohoto důvodu soud považuje předloženou listinu s názvem Smlouva o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Žalobkyně rovněž tvrdila, že právní předchůdce splnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitelský úvěr uhradit žalovaným i tato rozhodnou skutečnost nebyla žalobkyní doložena žádnými důkazy, přičemž soud byl připraven žalobkyni poučit a vyzvat při jednání o označení důkazů, aby tuto rozhodnou skutečnost prokázala. Soud proto dospěl k závěru o absolutní neplatnosti tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru.Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však dle soudu umožňuje právní posouzení dle § 2991 a násl. o. z. (Bezdůvodné obohacení) z titulu plnění bez právního důvodu, neboť žalovaný je povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit. Žaloba je proto důvodná ohledně částky vyplývající z celkové výše spotřebitelského úvěru poskytnutou na základě tvrzené smlouvy, a to co do částky [částka], kterou žalovaný vyčerpal dle tohoto ujednání a dále ohledně úroku z prodlení, jejíž výše vyplývá z § 2 vládního nařízení č 351/2013 Sb. tedy 12 % ročně s tím, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dluhu dnem následujícím po zaslání předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky tedy dnem [datum]. Ve zbytku požadovaného nároku, tedy co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] byla žaloba zamítnuta.Výrok o nákladech řízení vychází ze skutečnosti, že z větší části byla úspěšná žalobkyně, a proto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Celková náhradu nákladů činila [částka] a to za 3 úkony právní služby po [částka], tj, [částka] dle § 7 bod 5 AT, 3 RP po [částka], tj. [částka] dle § 13 odst. 4 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) a 21 % DPH z částky [částka] tj. [částka] a zaplacení soudní poplatek z návrhu ve výši [částka]. S ohledem na vymezený předmět žaloby byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 66 % a žalovaný v rozsahu 34 %, tedy úspěch žalobkyně ve věci činí 32 % (66-34). Z částky celkových nákladů řízení ve výši [částka], tedy poměrná výše nákladů řízení přiznaná žalobkyni činí [částka], kterou soud uložil zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalobkyně.Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.