Výrok
Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 14,75 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [Jméno advokáta], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení jako neuhrazenou škodu za nevrácení předmětu nájmu na základě smlouvy o nájmu movitých věcí č. VYP-450-24-00556 ze dne [datum].Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že byla zneužita třetí osobou – [jméno FO], kterého Policie ČR vyšetřuje za zpronevěru.Soud účastnice vyzval, aby mu ve lhůtě 7 dnů sdělily, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to v souladu s § 115a o.s.ř. Výzva dále obsahovala doložku o tom, že pokud zůstane ve stanovené lhůtě bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastnice s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně i žalovaná výzvu obdržely ve dnech [datum] a [datum], žádná z nich ve stanovené lhůtě soudu nesdělila, že s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání nesouhlasí; soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání.Ze smlouvy o nájmu věcí movitých č. [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že na dobu od [datum] do [datum] byl pro žalovanou žalobkyní sjednán pronájem těchto movitých věcí: kladivo, 2x akumulátor, nabíječka, AKU kladivo vrtací, špičák, sekáč – vše značky Nuron, výrobce Hilti, a dále elektrocentrála výrobce Dagartech. Z protokolu o předání ze dne [datum] je zřejmé, že žalobkyně předmětné věci převzala. Z potvrzení o přijatém oznámení ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná předmětné věci nevrátila a oznámila žalobkyni jejich ztrátu. Z faktury č. [hodnota] a smlouvy o nájmu v části Podrobná specifikace předmětu nájmu byla zjištěna aktuální hodnota předmětu nájmu v částce [částka] splatná dne [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně pronajala žalované movité věci do podnikatelského pronájmu na dobu od [datum] do [datum] a žalovaná se zavázala žalobkyni za pronájem platit nájemné a předmět nájmu následně vrátit. Žalovaná žalobkyni předmět nájmu nevrátila, nahlásila jeho ztrátu, a proto žalobkyně vyčíslila škodu způsobenou nevrácením předmětu nájmu ve výši aktuální hodnoty předmětu nájmu uvedené ve smlouvě v částce [částka], kterou vyúčtovala žalované se splatností do 8. 3. 20224. Žalovaná škodu neuhradila, čímž jí vznikl dluh ve výši [částka]. Z úředního záznamu Policie ČR – OO [adresa] ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná podala vysvětlení k podezření spáchání zpronevěry nářadí třetí osobou s tím, že na žádost této osoby dobrovolně podepsala smlouvu o nájmu, na základě které si pronajala od žalobkyně nářadí, převzala jej a zaplatila svou platební kartou zálohu.Soud věc právně posoudil dle § 2225 odst. 1 věta první o.z., podle kterého při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádnému užívání. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo plnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).Z citované zákonné úpravy vyplývá, že k základním předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu patří protiprávní úkon (protiprávní jednání), vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody (tzv. kausální nexus) a zavinění s tím, že tyto podmínky musí být splněny současně. První tři předpoklady jsou objektivní povahy, čtvrtý povahy subjektivní. Právní teorie i soudní praxe pak první z označených předpokladů, tedy protiprávní úkon, standardně vykládá jako projev lidské vůle, který je v rozporu s objektivním právem, přitom není rozhodné, vyplývá-li porušená právní povinnost ze smlouvy nebo jde-li o povinnost mimosmluvní, tedy zákonnou. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Za skutečnou škodu na věci je pak nutno považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu. Příčinná souvislost je dána tehdy, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce; protiprávní úkon je okolností (příčinou), bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Zavinění ve formě úmyslu či nedbalosti zákon předpokládá. Jsou-li splněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji uhradit, je-li to možné a účelné a požádá-li o to poškozený, uvedením v předešlý stav, jinak se škoda hradí v penězích.Z uvedeného je zřejmé, že všechny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu, tedy její protiprávní jednání, škoda, příčinná souvislost mezi protiprávním jednání žalované a vznikem škody a zavinění, byly naplněny, a proto soud uložil žalované povinnost žalobkyni škodu nahradit zaplacením částky [částka]. Soud vycházel z platné judikatury (srov. rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]), ze které vyplývá, že povinnost nájemce vrátit pronajatou věc platí i za situace, že nemožnost vrátit předmět nájmu pronajímateli způsobila třetí osoba. Stejně tak nelze žalobkyni povinnosti uhradit škodu zprostit ani dle § 2913 odst. 2 o.z., neboť povinnost vrátit předmět nájmu žalobkyni nezabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na její vůli, když žalobkyně zcela dobrovolně podepsala na žádost třetí osoby předmětnou smlouvu o nájmu movitých věcí, a nepochybně tak pak nenastala žádná překážka vzniklá nezávisle na její vůli, kdy žalovaná si předmět nájmu půjčila na své jméno, zaplatila zálohu svou platební kartou a věděla komu předmět nájmu předává.Žalovaná měla škodu žalobci uhradit dle faktury dne [datum], den následující se dostala do prodlení. Soud proto žalované uložil též povinnost zaplatit žalobci podle § 1970 o.z. úroky z prodlení od 1. dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobkyně, neboť byla ve sporu plně úspěšná. Celkové náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta, jenž ji v řízení zastupoval, ve výši [částka] za dva úkony právní pomoci stanovenou podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., dvěma režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis žaloby) po [částka] stanovenými podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalované zaplatit žalobkyni dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.