Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] -[Anonymizováno], na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka], kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Dle žalobkyně ze smlouvy plynou také poplatky ve výši [částka]. Žalovaný zaplatil žalobkyni na dluh [částka]. Dluh měl splatit v 78 týdenních splátkách po [částka]. Žalobkyně stanovila splatnost pohledávky na [datum]. Žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, vycházela přitom z informací o jeho osobních a majetkových poměrech sdělených přímo žalovaným, a dále ověřením databázích, telefonickou kontrolou zaměstnání.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny dne [datum] na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě by žalovanému byla poskytnuta částka [částka]. K čerpání úvěru došlo podle smlouvy v hotovosti při podpisu smlouvy. Vedle toho žalobkyně vyčíslila úrok [částka], poplatek za zpracování úvěru [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]. Splátky byly sjednány ve výši [částka] za týden. Žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost, když žalovaného obeznámila žalovaného s obsahem závazku pomocí formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.
6. Z evidenční karty klienta soud zjistil, že pro účely zjištění úvěruschopnosti žalovaného žalovaný sdělil, že žije v nájemním bydlení, jeho náklady na bydlení jsou [částka], nebankovní závazky jsou [částka] a životní minimum na ověření je [částka]. Příjem ze zaměstnání má ve výši [částka]. Žalobkyně tak zjistila, měsíční výdaje žalovaného ve výši [částka] a disponibilní zůstatek [částka]. Formulář dále obsahuje informaci o tom, že byl ze strany žalovaného předložen občanský průkaz, SIPO, pracovní smlouva a výplatní pásky za leden a únor 2024.
7. Z přehledu předepsaných a přijatých plateb vedených žalobkyní soud zjistil, že v kalendářním týdnu [Anonymizováno] /[Anonymizováno] žalovaný uhradil [částka] a v kalendářním týdnu [Anonymizováno] /[Anonymizováno] žalovaný uhradil [částka].
8. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
10. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují zápůjčku, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Žalobkyně prokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku, když po podpisu smlouvy došlo k předání smluvené částky hotovosti, což odpovídá povaze zápůjčky jako reálné smlouvy. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když zjistila jeho příjmy a výdaje. Z nich vyplynulo, že žalovaný má k dispozici dostatečný příjem, respektive disponibilní zůstatek, na jehož základě by měl být schopný úvěr splácet. K prokázání příjmů a výdajů si nechala předložit relevantní listiny.
14. Žalobkyně prokázala své tvrzení o tom, že peněžní prostředky v celkové výši [částka] byly předány žalovanému hotovostně při podpisu smlouvy, když ten tuto skutečnost stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný nesplnil svou povinnost a peněžní prostředky spolu s poplatky ve stanovené lhůtě nevrátil. Žalobkyně požaduje úrok až ode dne následujícího po posledním dni splatnosti smlouvy. K prodlení žalovaného tak došlo až dne [datum] a od tohoto dne soud přiznal úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].