Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, pokud se týká zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % p. a., částky [částka] a částky [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku včetně příslušenství. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytl dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], které mu byly zaslány na účet č. [č. účtu]. Žalovaný se je zavázal vrátit celkovou částku [částka] (spolu s poplatkem ve výši [částka]) do dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho ani po opakovaných upomínkách. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny a poplatku ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky [částka] ode dne [datum] do [datum] (den sepisu žaloby), tj. z částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % p. a.
2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: smlouva o zápůjčce ze dne [datum] včetně všeobecných obchodních podmínek společnosti žalobce účinných dne [datum], výpis z běžného účtu č. [č. účtu] - potvrzení o platbě – [právnická osoba] zápůjčky [částka] dne [datum] na protiúčet č. [č. účtu], upomínky k úhradě ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s podacím lístkem ze dne [datum]).
5. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v § 2999 odst. 1 cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.
6. Na základě skutečností uvedených v bodě 4. rozsudku vzal soud za prokázané, že věřitel žalovanému poskytl peněžní prostředky v celkové výši [částka], z nichž požaduje uhradit kromě neuhrazené jistiny dále poplatek ve výši [částka] celkem tedy částku [částka], dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky [částka] ode dne [datum] do [datum], tj. z částky [částka] a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % p. a. Žalobce však neprokázal uzavření řádné smlouvy o zápůjčce, když předložil toliko listiny s digitálními podpisy věřitele a dlužníka, a právě u podpisu dlužníka nelze ověřit, zda se skutečně jedná o osobu v tomto sporu žalovanou, která souhlasila s podmínkami smluvního vztahu. Neexistuje-li tak řádný smluvní vztah, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří částka, kterou mu věřitel poskytl, tedy částku zápůjčky ve výši [částka]. Soud proto žalobci tuto částku přiznal spolu s požadovaným úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne [datum] do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.
8. Standardní lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.