Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % p. a., to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, pokud se týká zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % p. a. a částky [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu celkem částku [částka] s příslušenstvím, představující dluh žalovaného, vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřené mezi účastníky prostřednictvím webových stránek [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout, a také poskytl, žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše [částka] s možností postupného čerpání, a to na bankovní účet č. [č. účtu]. Celkem byl na uvedený účet prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobce vyplacen úvěr ve výši [částka] v období od [datum] – [datum]. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s dalšími poplatky za poskytnutí úvěru žalobci vrátit v pravidelných denních splátkách, přičemž 1. splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobce vypověděl smlouvu, o čemž žalovaného informoval e-mailem dne [datum], když k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka], poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši [částka], poplatku za službu „Presto“ ve výši [částka] a částky [částka] představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení, tedy konkrétně ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru v období od [datum] do [datum]. Žalobce dále požadoval úhradu úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k uvedené výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval dle listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru společnosti žalobce, výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přehled bankovních transakcí, informace o zesplatnění úvěru ze dne [datum], sdělení společnosti [právnická osoba]., dle kterého bankovní účet č. [č. účtu] náležel v období od [datum] – [datum] žalovanému a v období od [datum] do [datum] na něj byly připsány platby pod variabilním symbolem [var. symbol] celkem ve výši [částka] a výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s dokladem o odeslání žalovanému ze dne [datum]).
5. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v § 2999 odst. 1 cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.
6. Na základě skutečností uvedených v bodě 1. a 4. rozsudku vzal soud za prokázané, že žalobce jako věřitel žalovanému jako dlužníku poskytl peněžní prostředky v celkové výši [částka], z nichž požaduje uhradit řádně neuhrazenou jistinu ve výši [částka], poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši [částka], smluvní úrok ve výši [částka], poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši [částka], poplatek za službu „Presto“ ve výši [částka] a částku [částka] představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení, tedy konkrétně ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru v období od [datum] do [datum]. Žalobce dále požadoval úhradu úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce však neprokázal uzavření řádné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když předložil toliko listiny s digitálními podpisy věřitele a dlužníka, a právě u podpisu dlužníka nelze ověřit, zda se skutečně jedná o osobu v tomto sporu žalovanou, která souhlasila s podmínkami smluvního vztahu. Neexistuje-li tak řádný smluvní vztah, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří částka, kterou mu věřitel poskytl, tedy po odečtu částečné úhrady, ve výši [částka]. Soud proto žalobci tuto částku přiznal spolu s požadovaným úrokem z prodlení v zákonné výši. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal jejich náhradu, neboť žalobce byl procesně neúspěšnější a žalovanému žádné náklady nevznikly.