RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

17 C 76/2026

Téma · generováno AINeprokázaná smlouva o spotřebitelském úvěru a bezdůvodné obohacení

Soud: Okresní soud v TeplicíchDatum rozhodnutí: 2026-06-09Č. j.: 17 C 76/2026-24Samosoudkyně: JUDr. Daniela NovotnáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-07-08Předmět řízení: o 26 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSTP:2026:17.C.76.2026.1
neplatnost právního jednánínáklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů

Shrnutí · generováno AI

Věřitel požadoval vrácení peněz z úvěru včetně smluvního úroku. Soud uznal, že peníze byly poskytnuty a nevráceny, ale neprokázalo se řádné uzavření úvěrové smlouvy digitálním podpisem žalovaného. Přiznal proto vrácení poskytnuté částky jako bezdůvodné obohacení se zákonným úrokem z prodlení, zatímco další nárok zamítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Není-li prokázáno řádné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, protože nelze ověřit, že digitální podpis dlužníka učinil žalovaný a souhlasil se smluvními podmínkami, nevzniká řádný smluvní vztah. Poskytnuté peněžní prostředky je však žalovaný povinen vrátit jako bezdůvodné obohacení podle §§ 2991 a 2999 občanského zákoníku. Smluvní úrok nelze v takovém případě přiznat; přiznat lze jistinu a zákonný úrok z prodlení.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Žalobce však neprokázal uzavření řádné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když předložil toliko listiny s digitálními podpisy věřitele a dlužníka, a právě u podpisu dlužníka nelze ověřit, zda se skutečně jedná o osobu v tomto sporu žalovanou, která souhlasila s podmínkami smluvního vztahu.
    Zobrazit v textu
  • Neexistuje-li tak řádný smluvní vztah, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří částka, kterou mu věřitel poskytl, tedy částku , částka, .
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (35) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným rokem z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, pokud se týká zaplacení částky [částka], se zamítá.

III. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] Josefa Břeně, advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu shora uvedenou částku včetně příslušenství, představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřené mezi stranami. Na základě této smlouvy žalobce poskytl téhož dne žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet finanční obnos ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit do [datum]. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Vedle jistiny dluhu [částka] se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení smluvního úroku ve výši 1,00 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši [částka] a dále úroku z prodlení z dlužné jistiny v zákonné výši od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru společnosti žalobce, potvrzení o provedené platbě [částka] ze dne [datum] na účet č. [č. účtu], sdělení společnosti [právnická osoba]., že žalovaný byl majitelem účtu č. [č. účtu] v měsíci dubnu 2025, na který dne [datum] byla připsána platba [částka] a výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s dokladem o odeslání dne [datum]).

5. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v § 2999 odst. 1 cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

6. Na základě skutečností uvedených v bodě 4. rozsudku vzal soud za prokázané, že věřitel žalovanému poskytl peněžní prostředky v celkové výši [částka], které žalovaný ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalobce však neprokázal uzavření řádné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když předložil toliko listiny s digitálními podpisy věřitele a dlužníka, a právě u podpisu dlužníka nelze ověřit, zda se skutečně jedná o osobu v tomto sporu žalovanou, která souhlasila s podmínkami smluvního vztahu. Neexistuje-li tak řádný smluvní vztah, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří částka, kterou mu věřitel poskytl, tedy částku [částka]. Soud proto žalobci tuto částku přiznal spolu s požadovaným úrokem z prodlení v zákonné výši. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

7. Dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

8. V daném případě měl žalobce úspěch ve výši 76,92 %, jeho neúspěch ve výši 23,08 % byl současně úspěchem žalovaného. Rozdíl mezi 76,92 % a 23,08 % představuje 53,84 % nákladů řízení, na které má žalobce právo. Jeho celkové náklady řízení činily [částka] a spočívaly v uhrazeném soudním poplatku ve výši [částka] a nákladech právního zastoupení advokátem [částka] včetně DPH, z toho odměna advokáta dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši [částka] (za 3 úkony právní služby po [částka]), 3 režijní paušály ve výši [částka] + 21 % DPH přiznaná dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud tak žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka], tedy zmíněných 53,84 % z částky [částka].

9. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací