Výrok
Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení a od [datum] do zaplacení, ve výši 8, 25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení a od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení a od 1. 3. 201 do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a na nákladech řízení částku [částka] k rukám Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím, neboť žalovaný neuhradil za období od duben 2020 do duben 2021 nájem a bezdůvodné obohacení související s užíváním nemovitých věcí zapsaných v k.ú. [obec] na [list vlastnictví] na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] a [datum].
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud oba účastníky řízení vyzval, aby mu ve lhůtě 7 dnů sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to v souladu s § 115a o.s.ř. Výzva dále obsahovala doložku o tom, že pokud zůstane ve stanovené lhůtě bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Oba účastníci výzvu obdrželi ve dnech [datum] a [datum], žalobce s výzvou souhlasil, žalovaný ve stanovené lhůtě soudu nesdělil, že s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání nesouhlasí; soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání.
Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalobce je vlastníkem pozemků p. [číslo] jejichž součástí jsou nebytové prostory sestávající ze dvou místností a garáže, zaspaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice. Z obsahu nájemní smlouvy ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný byl od [datum], resp. [datum] na dobu neurčitou nájemcem předmětných nebytových prostor. Z obsahu smlouvy dále vyplývá výše nájemného v částce [částka] a [částka] měsíčně a jeho splatnost do posledního dne v měsíci na měsíc následující. Z výpovědi je zřejmé, že nájemní vztah trval do [datum]. Z výzvy k úhradě nájemného a vyúčtování ze dne [datum] byla zjištěna výše dlužného nájemného za dobu od dubna 2020 do část dubna 2021 v celkové výši [částka] a bezdůvodného obohacení za dobu od 29. 4. do [datum] v částce [částka].
Vztahy mezi pronajímatelem a nájemcem upravují ustanovení občanského zákoníku, zejména obecná ustanovení o nájmu a zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání obsažená v §§ 2201až [číslo], [číslo] až [číslo]. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § [číslo] je-li s nájmem prostoru sloužícího k podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky existoval nájemní vztah od [datum] do [datum] dle § 2201 a násl. o.z., jehož předmětem jsou shora uvedené nemovité věci, výše nájemného činila částku od dubna 2020 částku [částka] měsíčně, od listopadu 2020 částku [částka] měsíčně, žalovaný neplatil pravidelně nájemné a bezdůvodné obohacení do konce dubna 2021, do kdy se v nebytovém prostoru zdržoval, a za dobu od dubna 2020 do dubna 2021 tak dluží žalobci částku ve výši [částka].
Povinnost žalovaného zaplatit dluh vyplývá z § 1908 odst. 2 o.z., dle kterého dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas, když příslušenství pohledávky ve formě úroků z prodlení žalobce nárokoval správně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na jejich náhradu žalobci, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z žaloby ve výši [částka], odměnou advokáta, jenž žalobce v řízení zastupoval, ve výši [částka] za 3 úkony právní pomoci stanovenou podle § 7 vyhl. č. 171/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení, sepis upomínky a žaloby) po [částka] stanovenými podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. a 21 % daní z přidané hodnoty z odměny a paušálů, když zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Uvedené náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).
O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně úroků z prodlení a nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.