Výrok
I. Žalovaný je povinen vyklidit byt č. , adresaII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] k rukám [Jméno advokáta] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt č. [Anonymizováno] o velikosti 2+0 s příslušenstvím ve 2. podlaží domu č.p. [adresa] v [Anonymizováno] (dále jen „předmětný byt“), neboť jej žalovaný užívá i poté, kdy nájem bytu skončil ke dni [datum] zánikem členství žalovaného v bytovém družstvu žalobce v souladu s zákonem o obchodních korporací, když v rámci insolvenčního řízení byla schváleno oddlužení žalovaného zpeněžením majetkové podstaty s uložením povinnosti žalovanému vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení družstevní podíl v bytovém družstvu žalobce.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí, neboť nikdy v období od [datum] dosud od žalobce nedostal oznámení o ukončení členství a nájmu se žádostí o vyklizení bytu s tím, že zánik členství z důvodu uvedeného žalobcem není uveden ve znění Stanov [Anonymizováno]. Doplnil, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, když v situaci, kdy je žalovaný povinen podle účinného rozhodnutí insolvenčního soudu vydat předmětný družstevní podíl insolvenční správkyni, která disponuje pravomocně uděleným souhlasem insolvenčního soudu k prodeji družstevního podílu mimo dražbu a dispozičním oprávněním k majetku v majetkové podstatě ze zákona, by to pak měla být i tato správkyně, kdo má oprávnění podat žalobu na vyklizení. Žalobce dále odkázal na ust. § 285 odst. 2 ins. zák., dle kterého byla-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník užívá k bydlení své rodiny nebo byt ve vlastnictví dlužníka, je dlužník povinen jej vyklidit, kdy při vyklizení přísluší dlužníku stejná bytová náhrada jako při výpovědi z nájmu bytu dané nájemci pro hrubé porušení povinností vyplývajících mu z nájmu bytu. Žalovaný má tedy za to, že by se toto ustanovení mělo analogicky vztahovat i na družstevní byt.
3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu, ve kterém se předmětný byt nachází. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobce dal na základě dohody o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] za úplatu žalovanému jako členu družstva s účinností od [datum] do užívání předmětný byt. Z usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. KSUL [spisová značka] -[Anonymizováno] zřejmé, že bylo schváleno oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, a žalovanému byla současně uložena povinnost vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení družstevní podíl v bytovém družstvu žalobce, se kterým je spojen nájem předmětného bytu. Podle výpisu z insolvenčního řízení [právnická osoba] bylo insolvenční řízení na základě návrhu žalovaného zahájeno dne [datum] a usnesení o schválení oddlužení žalovaného zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne [datum]. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k vyklizení předmětného bytu obratem. Z informace [právnická osoba] k zásilce RR010686654CZ vyplývá, že předžalobní výzva k vyklizení předmětného bytu byla žalovanému doručena dne [datum]. Z usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. KSUL [spisová značka] -[Anonymizováno] je zřejmé, že soud vyslovil souhlas s prodejem družstevního podílu žalovaného v žalobci spojeného s právem nájmu k předmětné bytové jednotce mimo dražbu.
4. Podle ust. § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
5. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobce jako vlastník předmětného bytu dal žalovanému jako členu družstva žalobce do nájmu předmětný byt na dobu neurčitou. Nájemní poměr skončil zánikem členství žalovaného v bytovém družstvu žalobce podle ust. § 610 písm. i) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporací, dnem zveřejnění usnesení o schválení oddlužení žalovaného v insolvenčním rejstříku, tedy dnem [datum]. Od [datum] žalovaný předmětný byt užívá bez právního důvodu, a proto mu soud uložil byt ve lhůtě uvedené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. vyklidit; soud neshledal důvody pro prodloužení 15-ti denní lhůty k vyklizení. Soud takto rozhodl na základě ust. § 1040 odst. 1 o.z., podle kterého má vlastník právo na ochranu svého vlastnického práva, v jejímž rámci se může mimo jiné také domáhat vyklizení svého bytu po tom, kdo jej užívá bez právního důvodu. Námitky žalovaného nejsou důvodné, když žalobce prokázal, že žalovaný obdržel oznámení o ukončení nájmu a povinnosti vyklidit předmětný byt dne [datum] s upozorněním na možnost podání žaloby o vyklizení u soudu. Argumentace žalovaného týkající se způsobu zániku členství je irelevantní, když žalobce dovozuje zánik nájmu žalovaného od způsobu zániku jeho členství v družstvu žalobce uvedeného v citovaném ustanovení zákona o obchodních korporací, podle kterého členství v družstvu zaniká okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty člena, jestliže v rozhodnutí o schválení oddlužení insolvenční soud uložil členu družstva vydat družstevní podíl, který slouží jeho obydlí, insolvenčnímu správci ke zpeněžení. V projednávané věci se tak stalo dnem [datum], když insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení byl žalovaným jako dlužníkem podán již dne [datum] a citované ustanovení zákona o obchodních korporací je účinné ode dne [datum]. Tvrzení žalovaného ohledně nedostatku aktivní legitimace i poukaz na ust. § 285 odst. 3 ins. zák. jsou též liché. Aktivní legitimace žalobce k podání žaloby je dána, neboť žalovaný neoprávněn pokračuje v užívání předmětného bytu a byt žalobci neodevzdal přesto, že již nemá právo nájmu či jiný zákonný důvod k užívání bytu, a neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva žalobce. Zánikem členství zanikl i družstevní podíl, který zánikem přestal jako věc existovat, a proto jej není možné převést, vypořádací podíl se stává součástí majetkové podstaty žalovaného jako dlužníka, a tím možnost jej prodat nemohla vzniknout. Poukaz na ust. § 285 odst. 3 ins. zák. je nedůvodný, když v případě žalovaného není součástí jeho majetkové podstaty nemovitá věc, a v jeho insolvenčním řízení tedy nebude zpeněžována nemovitá věc či jakékoliv jiné obydlí.
6. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého přiznal žalobci právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, neboť byl ve věci plně úspěšný. Jeho náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny za zastupování žalobce advokátem ve výši [částka] za pět úkonů právní pomoci stanovené dle ust. § 9 vyhl.č. 177/1996 Sb., 5 režijních paušálů po [částka] za převzetí zastoupení a sepis předžalobní upomínky, žaloby a repliky k vyjádření k žalobě, účast u jednání) stanovených podle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a režijních paušálů ve výši [částka], když advokát doložil, že je plátcem této daně. Uvedené náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
7. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věty první o.s.ř.