Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 000 Kč s 12 % úrokem z prodlení od 14. 6. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 36 022,88 Kč s 12 % úrokem z prodlení z částky 699,24 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 71 022,88 Kč s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne 28. 3. 2024 s tím, že žalobce případně požaduje částku ve výši jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.Z výpisu z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému částku 78 123 Kč v době od 28. 3. 2024 do 11. 2. 2025. Z dopisu ze dne 13. 6. 2025 vyplývá, že tímto byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky.Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobce poskytl žalovanému částku 78 123 Kč, ze které žalovaný žalobci vrátil pouze část, a tudíž se ve zbytku bezdůvodně obohatil. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci dluží sumu 35 000 Kč, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit, a to dle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku, který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Pokud žalobce požadoval více (smluvní úrok 35 323,64 Kč a poplatky 699,24 Kč), byla v této části žaloba jako nedůvodná zamítnuta.Poněvadž je žalovaný od 14. 6. 2025 v prodlení se zaplacením jistiny, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit podle § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení od 1. dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého nemá právo na jejich náhradu žádný z účastníků, když žalovaný byl ve věci poměrně úspěšnější, náklady řízení mu však nevznikly.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.