Výrok
I. Určuje se, že pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], vše zapsané na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], vedený Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], není zatížen právem odpovídajícím věcnému břemeni užívání, služebností bytu, zapsaným v katastru nemovitostí pod sp.zn. [Anonymizováno] ve prospěch žalovaného.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [Jméno advokáta] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhá určení, že nemovité věci uvedené ve výroku nejsou zatíženy věcným břemenem na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že poté, kdy žalovaný nehradil dluh ve výši poloviny obvyklého nájemného, odstoupil od smlouvy o zřízení služebnosti, a tím došlo ke zániku této služebnosti.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil a nepožádal o odročení jednání, soud tedy jednal v jeho nepřítomnost, když vycházel z obsahu spisu.
3. Podle § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Proto se soud nejprve zabýval otázkou, zda požadované určení je podepřeno existencí naléhavého právního zájmu žalobce na takovém určení. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (rozhodnutí publikované pod R 17/72 Sb.s.r.). Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany (srovnej nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 17/95). Soud otázku naléhavosti právního zájmu žalobce na požadovaném určení takto hodnotil a dospěl k závěru, že tato naléhavost zde dána je, když bez požadovaného určení nemůže být vyřešena otázka podstatná pro žalobce, jelikož se jedná o určení neexistence věcného práva, přičemž bez požadovaného určení se žalobce svého práva nedomůže. Naléhavý právní zájem žalobce dosáhnout touto žalobou rozhodnutím soudu určení, že předmětné nemovité věci nejsou zatíženy věcným břemenem, je pro případ nemožnosti získat od žalovaného souhlasné prohlášení jediným možným způsobem, jak dosáhnout shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí (rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]), když se jedná o právo, které se do Katastru nemovitostí ČR zapisuje. Proto je zde naléhavý právní zájem žalobce na tomto určení bez dalšího dán.
4. Dalším předpokladem úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je skutečnost, že účastníci mají věcnou legitimaci, tedy že jsou účastni právního vztahu nebo práva, o němž v řízení jde. V dané právní věci je aktivní i pasivní legitimace účastníků dána tím, že jsou oba účastni práva, o něž v řízení jde, kdy v tomto řízení jsou věcně legitimováni věřitel (žalobce) a dlužník (žalovaný), viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka].
5. Protože jsou splněny podmínky existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení i věcná legitimace účastníků, jak je shora vysvětleno, mohl se soud věcně zabývat žalobou.
6. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:- z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobce je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], vše zapsané na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], vedený Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa- ze smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum], že pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], vše zapsané na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], vedený Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je zatížen věcným břemenem užívání, služebností bytu, s tím, že žalovaný měl služebnost vykonávat bezplatně za podmínky trvání manželství s [jméno FO], nar. [datum], když v případě zániku manželství byl žalovaný povinen hradit měsíčně platbu ve výši jedné poloviny obvyklého nájemného za celou nemovitost- z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], že manželství žalovaného a [jméno FO] bylo rozvedeno- dopisem ze dne [datum], že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky [částka] měsíčně za nájemné a spotřebované energie v předmětné nemovitosti- dopisem ze dne [datum], že žalobce oznámil žalovanému, že pokud aktuální částka za nájemné nebude uhrazena v dodatečné lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy, odstupuje žalobce od smlouvy o zřízení služebnosti7. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaný se zavázal za podmínky rozvodu jeho manželství s [jméno FO] hradit žalobci úplatu za služebnost ve výši poloviny obvyklého nájemného, po rozvodu manželství byla tato podmínka splněna a žalovanému vznikla povinnost hradit žalobci úplatu, kterou žalovaný po výzvě žalobce ani v dodatečné lhůtě neplnil, a proto došlo k odstoupení od smlouvy o zřízení služebnosti, a tím i z zániku této služebnosti.8. Podle § 1789 o.z. ze závazku je dlužník povinen něco dát a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. Podle § 1978 o.z. zakládá-li prodlení jedné ze stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla. Podle § 1978 odst. 2 o.z. oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji neprodlouží, platí, že marným uplynutím lhůty od smlouvy odstoupil.9. Podle § 1300 dohodnou-li se strany o zrušení služebnosti zapsané ve veřejném seznamu, zanikne služebnost výmazem z veřejného seznamu.10. Po zjištění skutkového stavu a právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno a mezi účastníky je nesporné, že předmětné věcné břemeno je zapsáno v katastru nemovitostí, došlo platně k odstoupení od smlouvy o zřízení služebnosti a žalovaný je pro žalobce nekontaktní, nelze proto učinit souhlasné prohlášení pro účely výmazu věcného břemene v katastru nemovitostí. K zániku věcného břemene - služebnosti bytu - tedy došlo, a protože jediným způsobilým podkladem pro výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí je rozhodnutí soudu, soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl.11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na jejich náhradu žalobci, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta, jenž žalobce v řízení zastupoval, za 3 úkony právní služby ve výši [částka], stanovenou podle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 3 režijními paušály (za převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání) po [částka] stanovenými podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., když zástupce žalobce není plátcem daně z přidané hodnoty. Uvedené náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci náklady řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.