Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 046 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně od 29. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 7 790 Kč se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 362 Kč od 24. 6. 2024 do zaplacení, o zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 5 046 Kč od 24. 6. 2024 do 28. 4. 2025, o zaplacení úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 5 046 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 12 836 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla distančním způsobem uzavřena dne 19. 3. 2024 smlouva o zápůjčce a dne 23. 5. 2024 dodatek ke smlouvě o zápůjčce a žalované byla poskytnuta částka v celkové výši 7 100 Kč na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 308 Kč zaplatit nejpozději do 23. 6. 2024. Žalobkyně má dále právo na úhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 2 500 Kč za 5 zaslaných upomínek v souladu se smlouvou a úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje pouze do 18. 8. 2025. Žalovaná svůj závazek splnila pouze částečně, když uhradila částku 2 054 Kč. Touto částkou žalobkyně ponížila smluvní pokutu, kdy na této nadále požaduje částku ve výši 928 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.
4. Z listiny nazvané „Smlouva o zápůjčce“ bylo zjištěno, že zde žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako klient. Klient je označen jménem a příjmením žalované, je zde uvedeno rodné číslo, adresa, číslo účtu, e-mailová adresa a telefonní číslo. Předmětem smlouvy je částka 5 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že tato částka bude převedena na označený bankovní účet klienta a má být vrácena nejpozději do 18. 4. 2024. Celková výše poplatku za poskytnutí zápůjčky činí 1 625 Kč. V bodě 2.3 je uvedeno, že v případě prodlení klienta s plněním jeho závazku dle této smlouvy se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a za písemnou upomínku či výzvu k úhradě částku 500 Kč. U podpisu smluvních stran je u klienta uvedeno, že se jedná o podpis PIN kódem [Anonymizováno] ze dne 18. 3. 2024 v 19:34:10.
5. Z listiny nazvané „Dodatek ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] “ bylo zjištěno, že zde žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako klient. Klient je označen jménem a příjmením žalované, je zde uvedeno rodné číslo, adresa, číslo účtu, e-mailová adresa a telefonní číslo. Předmětem smlouvy je částka 2 100 Kč. Dále je zde uvedeno, že tato částka bude převedena na označený bankovní účet klienta a má být vrácena nejpozději do 23. 6. 2024. Celková výše poplatku za poskytnutí zápůjčky činí 2 308 Kč (poplatek za navýšení zápůjčky činí 683 Kč). U podpisu smluvních stran je u klienta uvedeno, že se jedná o podpis PIN kódem [Anonymizováno] ze dne 23. 5. 2024 v 22:23:12.
6. Z výpisu běžného účtu ze dne 24. 5. 2024 a 19. 3. 2024 a ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 29. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované na její účet č. [č. účtu] dne 19. 3. 2024 částku 5 000 Kč a dne 24. 5. 2024 částku 2 100 Kč.
7. Z upomínky ze dne 30. 6. 2024, ze dne 7. 7. 2024, ze dne 14. 7. 2024, ze dne 23. 7. 2024 a ze dne 7. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2025 a z podacího lístku ze dne 24. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu jí zaslala na adresu trvalého pobytu.
9. Zjištěný skutkový stav soud nejprve posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2390 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by byla mezi účastníky distančním způsobem v zákonem stanovené formě uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka v celkové výši 7 100 Kč a na základě, které se žalovaná zavázala za sjednaných podmínek tuto zápůjčku vrátit. Doložené listiny soud považuje za nedostatečné k prokázání tvrzení, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl tvrzený smluvní vztah a že žalovaná akceptovala tvrzené smluvní podmínky, včetně sjednání poplatku za poskytnutí zápůjčky, účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty. Podpis žalované ve tvaru PIN kódu [Anonymizováno], resp. [Anonymizováno] nijak neztotožňuje žalovanou jako fyzickou osobu a neprokazuje její vůli souhlasit s uzavřením smluvního vztahu a akceptaci tvrzených smluvních podmínek. Nárok žalobkyně soud ovšem posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na její účet dne 19. 3. 2024 částku ve výši 5 000 Kč a dne 24. 5. 2024 částku ve výši 2 100 Kč. Žalovaná dle tvrzení samotné žalobkyně tyto finanční prostředky žalobkyni zcela nevrátila, když na svůj dluh uhradila pouze částku ve výši 2 054 Kč. Soud má tedy za prokázané, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a uložil jí proto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 046 Kč. Ve zbytku žalobou uplatněné nároky, které by měly vyplývat z uzavřené smlouvy jako nedůvodné zamítl. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce, resp. jejího dodatku za sjednaných podmínek, ovšem žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a dobrovolně se tak vzdala práva na poučení soudem o své povinnost unést důkazní břemeno a o následcích jeho neunesení.
10. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení. Ten počínaje dnem následujícím po marné výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jako okamžik účinné výzvy k vrácení částky vzal soud ve smyslu ustanovení § 573 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 doručení předžalobní upomínky žalované dne 27. 4. 2025. Tedy až dnem 29. 4. 2025 se žalovaná ocitla v prodlení s vrácením částky. Z tohoto důvodu soud rovněž zamítl jako neopodstatněný úrok z prodlení uplatněný žalobkyní, který přesahoval období prodlení a rovněž výši zákonem stanovenou.
11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve sporu pouze částečný úspěch.
12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.