Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbách:15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,a to vše do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný není povinen platit žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem, došlým soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných (7 345 a [částka]) za nepojištěné období od [datum] do [datum] (113 dní), resp. [datum] do [datum] (60 dní) když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru mezi 1 850 do 2 500 cm3 s registrační značkou [SPZ] ([jméno FO] [jméno FO]), resp. [Anonymizováno] [Anonymizováno] (VW Passat) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (2x [částka]).
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil, na adrese trvalého pobytu mu bylo doručeno do vlastních rukou. K věci se nevyjádřil.
3. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [jméno FO] a Passat s RZ jak výše neuzavřel v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Důkaz vlastnického práva žalobkyně nepředložila, výpisy č. l. 13 a 14 svědčí jen o údajích, které vede žalovaná ve své databázi, kam zadává údaje přepisem a libovolně. Soud nicméně ověřil u registru vozidel skutečný stav (č. l. 36). Výzvou ze dne [datum] a [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částek jak výše. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum], doručovanými rovněž na tehdy platnou adresu trvalého pobytu žalovaného (stávající jak v záhlaví shora má až od [datum]). Dne [datum] a [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínky ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu.
4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni plnění dle I. výroku shora. Příležitost prokázat, že žalovaný vozidla již nevlastnil, či v rozhodné době byla fakticky zničena (o čemž poplatníky ve výzvách povinně poučuje žalobkyně), žalovaný procesně promeškal. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále má nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2x [částka]. Důvod ke krácení příslušné sazby dle zdvihové kubatury motoru soud v případě vozidla [jméno FO] více než skromného výkonu neshledal, neboť rozpor v parametru zdvihového objemu a rizika zvýšených škod vůči ostatním účastníkům silničního provozu zde nedosahuje takové zjevné intenzity, aby se soud odchyloval od platné vyhlášky, zde s přihlédnutím k hmotnosti vozidla.
5. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť žalobkyně již proti žalovanému exekuci vede, proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měl žalovaný reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Je více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty.
6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Soud se v tomto případě však nejprve zajímal o skutečnost, zda žalobkyně tyto náklady vynaložila v nejméně třech souběžných řízeních účelně. Řízení sp. zn. [spisová značka] (pro [částka]) a EPR [č. účtu] (pro [částka]) zahájila v době méně než měsíce od předmětného řízení a všechny nároky již tehdy byly splatné. Přitom v těchto dvou řízeních jí jíž bylo na náhradě nákladů řízení přiznáno 2x [částka]. Pokud je soud konfrontován s několika žalobami, podávanými s odstupem dnů až týdnů za nároky, splatné zhruba před rokem, je zjevné, že takové okolnosti nelze z pohledu účelnosti požadovaných nákladů řízení přehlížet. Soud proto podání dvou návrhů nepovažuje za účelný postup a náklady přiznává tak, jako by žalobkyně podala jediný návrh. Takové náklady by přitom částku [částka] nepřevýšily, proto soud již žádnou částku přiznat nemůže.