Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení dlužného plnění z pojistné smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] s charakterem životního a úrazového pojištění „[právnická osoba] 2“, za období trvání pojistného vztahu od [datum] do [datum] ([částka]), kdy pojištění pro neplacení zaniklo, s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a poplatku [částka] za předčasné ukončení smlouvy. S ohledem na výši pojistného soud trval na předložení analýzy potřeb klienta před sjednáním takového pojištění, což žalobkyně doplnila podáním č. l. 40.
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní. Na adrese trvalého pobytu mu bylo doručeno náhradním způsobem a obálka způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. Soud z opatrnosti žalovaného kontaktoval telefonicky a přestože soud obeslal i podnikatelskou datovou schránku a emailovou adresu dle pojistné smlouvy, žalovaný tvrdil, že o nároku neví. Přestože jej soud instruoval, jak se o něm dozvědět, neučinil žalovaný ničeho. S ohledem na počet exekucí žalovaného je zjevné, že bez důkazu nelze takovým vyjádřením žalovaného důvěřovat.
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně smlouvou č. l. 15, záznamem z jednání č. l. 42 s přílohou č. l. 47 prokázala povinnost žalovaného hradit na pojistném od [datum] po 21 let měsíčně [částka]. Dle letáku č. l. 20 došlo v roce 2022 k indexaci a pojistné nově činilo [částka] měsíčně. Poplatek [částka] je upraven alespoň v sazebníku č. l. 23. Byla doložena upomínka č. l. 27 a 29. Bylo doloženo oznámení o zániku pojistného č. l. 28. Právní zástupce žalobkyně prokázal vypracování (č. l. 30) a zaslání (č. l. 32) předžalobní výzvy.
4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek z pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 a násl. občanského zákoníku s charakterem obnosového životního a úrazového pojištění, z nichž žalobkyně plnila řádně, žalovaný nikoliv. Nárok na částku [částka] z titulu dlužného pojistného za požadované období trvání pojistného vztahu a poplatku je tedy nepochybný a soud mu mohl I. výrokem shora vyhovět. Ačkoliv se sjednané pojistné jevilo nezvykle vysoké (i vzhledem k deklarovanému příjmu [částka]), nic po předložení povinné dokumentace nenasvědčovalo tomu, že by žalovaný takové měsíční pojistné sjednat nechtěl a sám nároku věcně neoponoval. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tj. zda již pojistné neuhradil) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Stejně tak mohl soud přiznat úrok z prodlení z této částky za korektně stanovené období (ve prospěch žalovaného) a se správně použitou sazbou (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s předžalobní výzvou a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí6. náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Za doplnění důkazů samostatná náhrada nepřísluší, soud požadoval listinu, která je zákonnou náležitostí sjednání pojistné smlouvy a tato měla být předložena již se žalobou (jak se ostatně u většiny pojistných smluv i s podstatně nižším pojistným běžně děje). Nejde tak o účelně vzniklý dodatečný náklad řízení.7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť jde o podstatné částky a žalovaný již čelí exekucím. Režim splátek také v situaci předlužení umožní umořování závazku z nezabavitelných částek, aniž by nutně docházelo ke krácení věřitelů se staršími splatnými pohledávkami. Je více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o „nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (která může pohledávku podstatně navýšit o náklady exekuce - hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší.