Výrok
I. Žalovaní jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaní jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], domáhala zaplacení náhrady vyplaceného pojistného plnění z dopravní nehody ze dne [datum] ve 17:30 hodin, při které první žalovaný jako řidič vozidla [Anonymizováno], pojištěného žalobkyní, poškodil vozidlo [Anonymizováno], majitelky [jméno FO], ačkoliv první žalovaný nebyl držitelem řidičského oprávnění pro (žádnou) příslušnou skupinu motorových vozidel (měl uložen příslušný zákaz takové činnosti), a je tak spolu povinen nahradit spolu s druhým žalovaným, který je provozovatel vozidla, vyplacené pojistné plnění ([částka] na totální škodě a [částka] jako poměrnou část dálniční známky) pojistiteli dle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb.
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud ve věci samé vyhovět v plném rozsahu již na základě listinných důkazů a žalovaným soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstanou pasivní a tito pasivní zůstali - jelikož na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovali a důsledkem je předpoklad jejich souhlasu s tímto postupem. Druhého žalovaného soud obesílal i na adresu, zjištěnou iniciativou soudu v předchozím řízení. Na takové adrese došlo alespoň k vhozu, jinak bylo oběma žalovaným doručováno na adresy trvalého bydliště a došlo k náhradnímu doručení. Vzhledem k počtu řízení obou žalovaných soud upouští od poučování o negativních dopadech takového uspořádání osobní doručovací adresy, neboť oběma žalovaným je tato problematika zjevně dlouhodobě lhostejná.
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Z výpisu č. l. 17 vyplývá, že žalobkyně je oprávněna k pojišťovací činnosti. Kupní smlouvou č. l. 36 bylo prokázáno, že novým vlastníkem a provozovatelem nebyl od [datum] původní pojištěný [jméno FO], ale druhý žalovaný. Žalobkyně doložila oznámením, policejním potvrzením, fotodokumentací a relací průběh předmětné dopravní nehody i skutečnost, že první žalovaný neměl jako řidič řidičské oprávnění a přesto řídil a nehodu způsobil v důsledku nevěnování se řízení (mikrospánek). Na poškozeném vozidle Peugeot 207 je zničený levý bok vozidla a z nápravy vytržené a vyvrácené levé přední kolo, pravé přední kolo je zničeno nárazem o přilehlý obrubník po odmrštění vozidla. Závěr o totální škodě na vozidle dle zápisu č. l. 43 p. v., sdělení č. l. 38 p. v. a nabídek č. l. 39 a 43 je tak dostatečně plausibilní. Byla předložena pojistná smlouva č. l. 9 p. v. a 35 pojistníka [jméno FO], vyplývá z ní pojištění vozidla [Anonymizováno] ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. Výpisem č. l. 9 bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla pojistné plnění v hodnotě dle žalobních tvrzení poškozené [jméno FO] a výpočet poměrné části dálničního poplatku č. l. 39 p. v. Žalobkyně doložila vypracování písemných výzev oběma žalovaným (č. l. 40 a 41) dle kalkulace č. l. 41 p. v. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 19 a 22) vypracování i zaslání kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaných (na jejich adresu trvalého bydliště).
4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalobkyně prokázala výši vzniklé škody, za kterou žalovaní společně a nerozdílně ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. odpovídají („Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný (…) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.„) Pojištěným se v tomto případě myslí i řidič vozidla, kterým byl 1. žalovaný. Kupní smlouvou je prokázáno, že vozidlo vlastní 2. žalovaný, nikoliv původní pojistník [jméno FO]. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (dřívější úhradě předmětné pohledávky) v řízení tížilo procesně pasivní žalované. Soud tak mohl žalobě vyhovět a to s odkazem na § 1970 občanského zákoníku včetně požadovaného úroku z prodlení, když počátek prodlení stanovila žalobkyně korektně a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost nesou v pasivní solidaritě (společně a nerozdílně) a soud tak formuloval výrok.
5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaných (opět v pasivní solidaritě – společně a nerozdílně) právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že plnění převyšuje [částka], proto tato ustanovení soud nemohl použít, ačkoliv by tak jinak učinil.
6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a jedná se o relativně vysoké plnění, zatímco oba žalovaní jsou předluženi a ke svým finančním závazkům zjevně lhostejní.