Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 26 110 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádná z účastni nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 7. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 26 110 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 16. 2. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpala platbou ze dne 16. 2. 2024 úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, když tento byl poskytnut bezhotovostně z účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [č. účtu], avšak do data splatnosti peněžní prostředky nevrátila. Společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 26 110 Kč, nejpozději splatná 7. 12. 2024, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a smluvního úroku ve výši 16 110 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby nárok v části jistiny žalované částky byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.Podáním ze dne 19. 12. 2025 doplnila žalobkyně k výzvě soudu svá žalobní tvrzení a uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, žalobkyně však nedisponuje dalšími listinnými důkazy. Smluvní úrok v kapitalizované výši 16 110 Kč byl vypočten za období od 17. 2. 2024 do 7. 12. 2024.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud ve věci nařídil jednání na den 14. 4. 2026, k němuž se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila, aby soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, žalovaná se nedostavila bez omluvy. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal a v rozhodl v nepřítomnosti účastnic.Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:V listině „Smlouva o revolvingovém úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] “ ze dne 16. 2. 2024 jsou jako smluvní strany označeny společnost [právnická osoba] na straně věřitele a žalovaná jako klient, kdy předmětem smlouvy mělo být poskytnutí úvěru až do výše 10 000 Kč žalované, a to za splnění sjednaných podmínek i opakovaně, při sjednané úrokové sazbě 200 % měsíčně. Listina stanoví dále způsob splácení úvěru, důsledky prodlení klienta a možnost ukončení smlouvy. Listina není podepsána žádnou ze smluvních stran. Rovněž nikým nepodepsané jsou Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], které stanoví bližší podmínky pro poskytování spotřebitelských úvěrů pro produkt [Anonymizováno] osobám s trvalým pobytem na území České republiky.Z výpisu z běžného účtu vedeného u [právnická osoba]. vyplývá, že dne 16. 2. 2024 z účtu blíže nezjištěného byla provedena platba ve výši 10 000 Kč na účet č. [č. účtu].Dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne 7. 12. 2024 bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru poskytnutého dle smlouvy č. [hodnota] ke dni 7. 12. 2024 a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 26 283 Kč; doklad o odeslání tohoto dopisu nebyl soudu předložen.Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024 mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, ve znění jejího dodatku č. [hodnota], byla mimo jiné pohledávka za žalovanou z tvrzené smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni.Dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne 15. 1. 2025 mělo být žalované oznámeno, že společností [právnická osoba] byla tvrzená pohledávka ze spotřebitelského úvěru ve výši 17 447 Kč postoupena žalobkyni. Právním zástupcem žalobkyně byla žalovaná předžalobní upomínkou ze dne 15. 1. 2025 vyzvána k úhradě dluhu ve výši 23 447 Kč žalobkyni. Dopisy byly dle podacího lístku žalované zaslány doporučeně v den jejich vyhotovení.K návrhu žalobkyně soud vyžádal od [právnická osoba]. zprávu, kdo byl ke dni 16. 2. 2024 majitelem a disponentem účtu č. [č. účtu] a zda na tento účet byla dne 16. 2. 2024 připsána platba ve výši 10 000 Kč, přičemž ze zprávy banky bylo zjištěno, že částka 10 000 Kč byla na uvedený účet dne 16. 2. 2024 připsána, avšak žalovaná nebyla ke dni 16. 2. 2024 majitelem uvedeného účtu, ani osobou s dispozičními právy k účtu.Soud z provedeného dokazování tedy zjistil následující skutkový stav:Na účet vedený u [právnická osoba]., č. ú. [č. účtu], byla dne 16. 2. 2024 připsána částka 10 000 Kč. Platba byla zřejmě poukázána z účtu právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], když žalobkyně disponuje listinou o odepsání této platby z účtu vedeného u [právnická osoba]., byť z výpisu není patrné, komu účet, ze kterého byla platba poukázána, patří či v té době patřil. Žalovaná nebyla ke dni 16. 2. 2024 majitelem a ani disponentem účtu vedený u [právnická osoba]., č. ú. [č. účtu]. Mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] byla dne 12. 12. 2024 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy v příloze ke smlouvě je uvedeno i jméno žalované a výše pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] v částce 26 110 Kč. Soudu byla předložena listina označená „Smlouva o revolvingovém úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] “, v níž jsou jako smluvní strany označeny společnost [právnická osoba] na straně věřitele a žalovaná jako klient; smlouva není nikým podepsána.Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok s ohledem na žalobní tvrzení zejména podle ust. § 2395 a násl. a ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“).Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, když žalobkyní předložená listina není opatřena podpisem žádné ze smluvních stran a není tedy prokázáno vědomí žalované o smluvním ujednání, ani její vůle být smlouvou vázán. Žalobkyně pak v řízení ani neprokázala, že by žalované poskytla, ať již ona či její právní předchůdkyně, jakoukoliv částku, aby soud mohl případně žalobou uplatněný nárok posoudit jako plnění bez právního důvodu ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, když účet, na který měla být platba 10 000 Kč poukázána, nepatřil žalované a žalovaná nebyla ani osobou s dispozičními právy k účtu. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání, které bylo ve věci nařízeno, poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označení důkazů k prokázání sporných tvrzení, jak jsou uvedena výše, žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila a sama se tak o možnost reagovat na toto poučení připravila. Z uvedených důvodů tedy byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, žádné náklady nevznikly.