Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala částky [částka] s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná pro ni pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] (ve znění dohod o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], [datum] a [datum]), přičemž ke dni [datum] došlo k rozvázání pracovního poměru dohodou. Žalovaná před ukončením pracovního poměru přečerpala 68,2 hod. dovolené, čímž jí vznikla povinnost vrátit žalobkyni vyplacenou náhradu mzdy ve výši [částka]. Částka byla částečně stržena ze mzdy za měsíc duben, k úhradě nadále zbývá [částka]. Dále se žalobkyně domáhá částky [částka] představující [Anonymizováno] [podezřelý výraz] pojištění za dobu neomluvené absence a částky [částka] představující stravné za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Celková dlužná částka [částka] byla v [Anonymizováno] [Anonymizováno] ponížena o tzv. věrnostní příplatek horníkům ve výši [částka], výše dluhu je tedy [částka]. Tuto částku žalovaná ani přes výzvy neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřila.
4. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující skutková zjištění.Z Pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění Dohod o změně pracovní smlouvy č. [hodnota] až č. [hodnota] vyplývá, že žalovaná pracovala od [datum] pro žalobkyni jako strojírenský dělník.Z Dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] vyplývá, že pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou byl ukončen dohodou ke dni [datum].Z výplatní pásky za měsíc duben 2023 a ze mzdového listu žalované za rok [Anonymizováno] vyplývá, že žalovaná v dubnu [Anonymizováno] odpracovala 0,01 hodin, měla 29,33 hodin neomluvených absencí,, čerpala 69,66 hodin dovolené, přestože nárok na dovolenou činil 1,46 hodin, přečerpala tedy nárok na dovolenou o 68,2 hodin, přičemž náhrada mzdy za dovolenou činila celkem [částka] (z toho proplaceno [částka]), pojistné na [podezřelý výraz] pojištění činilo [částka] a stravné [částka], po provedení částečné srážky, činila dlužná částka [částka].Z výplatní pásky za červenec [Anonymizováno] vyplývá, že žalované byla vyplacena věrnostní odměna ve výši [částka] čistého a tato byla započítána na dluh ve výši [částka], poté činil dluh žalované [částka].Z dopisu ze dne [datum] ve spojení s dodejkou s podacím číslem RR [Anonymizováno] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy, zásilka byla vrácena odesílateli s poznámkou „nevyzvednuto“.Dopisem ze dne [datum] ve spojení s dodejkou s podacím číslem RR [Anonymizováno] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve výši [částka] do [datum] před podáním žaloby, zásilka byla vrácena odesílateli s poznámkou „nevyzvednuto“.
5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná pracovala pro žalobkyni jako strojírenský dělník od [datum] do [datum]. Před skončením pracovního poměru žalovaná přečerpala dovolenou o 68,2 hodin a vznikla jí tak povinnost vrátit vyplacenou náhradu mzdy ve výši [částka]. Dále měla žalovaná v dubnu [Anonymizováno] neomluvené absence v rozsahu 29,33 hodin a žalobkyně za ni odvedla [podezřelý výraz] [Anonymizováno] ve výši [částka] a dále jí mělo být sraženo stravné ve výši [částka]. Za duben [Anonymizováno] nevznikl žalované nárok na mzdu, protože neodpracovala žádné hodiny.
6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 8 a § 9 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a podle § 250 odst. 1 zákoníku práce č. 266/2006 Sb. (dále jen zák. práce), když žalovaná jako zaměstnankyně tím, že bez omluvy nedocházela v dubnu 2023 do zaměstnání, způsobila žalobkyni škodu v podobě odvedeného pojistného na zdravotní pojištění v celkové výši [částka]. Dále žalovaná přečerpala nárok na dovolenou v rozporu s ust. § 213 zák. práce a byla jí vyplacena náhrada mzdy ve výši [částka], kterou je povinna vrátit a která nemohla být v plné výši sražena ze mzdy, když na mzdu za uvedené období nevznikl žalované nárok (podle § 109 odst. 1 zák. práce mzda náleží za vykonanou práci). Dále vznikl žalobkyni nárok na úhradu stravného ve výši [částka] v souladu s ust. § 236 zák. práce. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.
7. V souladu s ust. § 4 zák. práce a § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. vzniklo žalobkyni rovněž právo na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě, tedy od [datum].
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.