Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,25 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (za písemné výzvy). Tvrdila, že s žalovanou dne [datum] uzavřela prostřednictvím webových stránek coolcredit.cz smlouvu o zápůjčce, přičemž žalované byla poskytnuta částka v celkové výši [částka]. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] do [datum], ničeho však neuhradila. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], která byla ujednána účastníky ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, přičemž žalobkyně ji vyčíslila za období od [datum] do [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž z provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Z listiny označené „smlouva o zápůjčce“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] vyhotovila návrh smlouvy, podle které měla být žalované jako klientovi poskytnuta zápůjčka v částce [částka] za poplatek ve výši [částka] s tím, že žalovaná uvedené vrátí do [datum]. Listina nebyla za žalovanou podepsána.
5. Z listiny „dodatek ke smlouvě o úvěru č. [Anonymizováno] “ vyplývá, že žalobkyně dne [datum] vyhotovila návrh dodatku k uvedené smlouvě, podle kterého se strany měly dohodnout, že celková výše zápůjčky činí [částka], přičemž žalovaná ji splatí spolu s poplatkem v celkové výši [částka] do [datum].
6. Z výpisů z běžného účtu bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] převedla na bankovní účet č. [č. účtu] částku [částka] a dne [datum] převedla na tento účet částku [částka]. Majitelem tohoto bankovního účtu je žalovaná, jak soud zjistil ze sdělení spol. [právnická osoba].
7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, žalobkyně odeslala žalované dne [datum] prostřednictvím provozovatele poštovních služeb výzvu, aby do tří dnů uhradila dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum].
8. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
9. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně ve dnech [datum] a [datum] převedla na bankovní účet žalované celkem částku [částka]. Žalovaná tuto částku nevrátila, přestože byl žalobkyní vyzvána, aby dluh uhradila do tří dnů výzvou odeslanou dne [datum].
10. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují bezdůvodné obohacení, když v projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku [částka], přičemž žalovaná připsáním této částky na její bankovní účet získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byla povinna obohacení v uvedené výši vydat. Přestože byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu výzvou odeslanou dne [datum], ničeho nezaplatila. Počínaje dnem [datum] je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu (srov. § 573, § 1958 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a podle § 1970 občanského zákoníku je tak povinna zaplatit rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,5 % ročně.
11. Pokud žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když neprokázala především tvrzení o tom, že žalovaná učinila žalobkyni návrh na uzavření smlouvy, který žalobkyně akceptovala, resp. že se žalovaná zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem v uvedené lhůtě a pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu a náklady spojené s vymáháním dluhu. Žalobkyně dále řádně netvrdila a neprokázala, že splnila svoji povinnost posoudit schopnost žalované zápůjčku splatit ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), a to mimo jiné reálným porovnáním údajů o příjmech a výdajích žalované, které náležitě ověřila, přičemž porušení této povinnosti by mělo za následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnost a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se tak sama připravila.
12. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl, přičemž ve zbylém rozsahu ji zamítl (výrok II.).
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci byli ve sporu úspěšní v obdobném rozsahu. Soud proto o nákladech řízení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.
14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.