Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 8 060 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 13 250 Kč od [datum] do [datum] a z částky 3 250 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 060 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč (za písemné výzvy). Tvrdila, že s žalovaným dne [datum] uzavřela prostřednictvím webových stránek [Anonymizováno].[Anonymizováno] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč do [datum], ničeho však neuhradil. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 810 Kč, která byla ujednána účastníky ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, přičemž žalobkyně ji vyčíslila za období od [datum] do [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž z provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Z listiny označené „smlouva o zápůjčce“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] vyhotovila koncept smlouvy, podle které měla být žalovanému jako klientovi poskytnuta zápůjčka v částce 3 000 Kč za poplatek ve výši 975 Kč s tím, že žalovaný uvedené vrátí do [datum]. Dne [datum] žalobkyně dále vyhotovila koncept dodatku ke smlouvě, podle kterého měla být žalovanému poskytnuta další zápůjčka ve výši 7 000 Kč za poplatek ve výši 2 275 Kč s tím, že žalovaný uvedené vrátí do [datum].
5. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] převedla na bankovní účet č. [č. účtu] částku 3 000 Kč a dne [datum] částku 7 000 Kč. Majitelem tohoto bankovního účtu je žalovaný, jak soud zjistil ze sdělení spol. [právnická osoba].
6. Z upomínek ze dne [datum], [datum], opakovaných výzev k úhradě ze dne [datum] a [datum], výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum].
7. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně ve dnech [datum] a [datum] převedla na bankovní účet žalovaného celkem částku 10 000 Kč. Žalovaný tuto částku nevrátil, přestože byl žalobkyní vyzván k okamžité úhradě mimo jiné výzvou ze dne [datum].
8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení, když v projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný připsáním této částky na jeho bankovní účet získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byl povinen obohacení v uvedené výši vydat. Přestože byl žalovaný žalobkyní vyzván k okamžité úhradě dluhu mimo jiné výzvou ze dne [datum], ničeho nezaplatil. Počínaje dnem [datum] je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve výši 10 000 Kč (§ 1958 odst. 2, § 1959 písm. e), § 573, § 1968 občanského zákoníku) a podle § 1970 občanského zákoníku je tak povinen zaplatit rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. Pokud žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno především, že žalovaný učinil žalobkyni návrh na uzavření smlouvy, který žalobkyně akceptovala, resp. že se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem v uvedené lhůtě a pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu a náklady spojené s vymáháním dluhu. Žalobkyně dále řádně netvrdila a neprokázala, že splnila svoji povinnost posoudit schopnost žalovaného zápůjčku splatit ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to mimo jiné porovnáním údajů o příjmech a výdajích žalovaného, které náležitě ověřila, přičemž porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnost a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se tak sama připravila.
10. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl. Ve zbylém rozsahu [tj. co do zaplacení částky 8 060 Kč (představující součet poplatku ve výši 3 250 Kč, smluvní pokuty v částce 2 810 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 2 000 Kč) spolu s úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč za období od [datum] do [datum] a z částky 3 250 Kč od [datum] do zaplacení] soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci byli ve sporu úspěšní ve srovnatelném rozsahu. Soud proto o nákladech řízení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.
12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.