Výrok
I. Manželství manželů [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], a [Jméno manžela], které bylo uzavřeno dne [datum] před Magistrátem města [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželka se svým návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdila, že manželství účastníci uzavřeli dne [datum] před Magistrátem města [adresa]. Manželům se narodily dvě děti, a to [jméno FO] a [jméno FO], které jsou dosud nezletilé. Manželství účastníků je trvale a nezvratně rozvráceno. Manželé bydleli v domě ve vlastnictví manželky, pro neustálé neshody a vzájemné odcizení se manželka s dcerami v dubnu roku 2025 odstěhovala, resp. manžel ji z domu vyhodil. Od této doby spolu manželé nežijí. Manželství je nefunkční nejméně po dobu tří let a soužití manželů již nelze obnovit. Zatímco manželka žije v pronajatém bytě v Teplicích, manžel užívá se svými přítelkyněmi dům manželky v [adresa].
2. Manžel souhlasil s rozvodem manželství. K návrhu manželky dále uvedl, že je pro něj překvapením tvrzení manželky o tom, že manželství účastníků je nefunkční po dobu tří let, když vztahy mezi manželi vnímal odlišně. Manželka se odstěhovala z domu po vzájemné dohodě obou účastníků. Manžel nemá žádnou přítelkyni, naopak manželka navázala mimomanželský vztah s jiným mužem. Tato skutečnost je pak příčinou rozvratu manželství účastníků.
3. Z provedených důkazů oddacím listem, rodnými listy, rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a výslechy účastníků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli sňatek dne [datum] před Magistrátem města [adresa], u obou manželů šlo o prvé manželství, které dosud trvá. Manželům se narodily dvě děti, a to [jméno FO], narozená [datum] a [jméno FO], narozená [datum]. Manželství účastníků bylo zprvu spokojené, postupně se však ve vztahu manželů objevily problémy vyplývající z rozdílných představ obou manželů o fungování společné domácnosti, jejich partnerského života, výchově dětí či trávení volného času. Manželé nebyli schopni konstruktivní komunikace a neshody řešili častými hádkami. Uvedené vedlo k odcizení manželů po citové stránce a ztrátě důvěry mezi nimi. V dubnu 2025 manželé ukončili soužití, přičemž od této doby spolu nebydlí a nejméně od této doby spolu nehospodaří a netvoří osobní společenství. Žádný z manželů již nemá zájem na obnovení manželského soužití, manželka má nový partnerský vztah. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], byly upraveny poměry nezletilých dětí účastníků pro dobu po rozvodu manželství jejich rodičů.
4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
5. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství.
6. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že zákonné podmínky k rozvodu manželství jsou v daném případě splněny. V manželství účastníků došlo k hlubokému, trvalému a nenapravitelnému rozvratu, když účastníci spolu po dobu více než sedmi měsíců nežijí, přičemž nelze očekávat obnovení manželského soužití, neboť žádný z manželů již na něm nemá zájem. Zároveň byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 755 odst. 3 občanského zákoníku.
8. S ohledem na výše uvedené soud návrhu vyhověl, přičemž ve výroku I. rozsudku manželství účastníků rozvedl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných představách obou manželů o fungování jejich partnerského a rodinného života a v nedostatku konstruktivní komunikace mezi nimi.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 23 z. ř. s.