Výrok
I. Zletilá [celé jméno osvojenkyně], [datum narození] v [obec], dcera [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa] a [jméno] [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum], bytem [adresa osvojitele a osvojenkyně], je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkyní [celé jméno osvojitele], narozeného [datum].
II. Osvojitel [celé jméno osvojitele], [datum narození] v [obec], syn [celé jméno osvojitele] a [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], se zapíše v knize narození [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], poř. [číslo] místo otce osvojenkyně [jméno] [příjmení], narozeného [datum] v [obec].
III. K příjmení osvojenkyně [celé jméno osvojenkyně] se připojuje příjmení [celé jméno osvojitele].
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Osvojitel a osvojenkyně se návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhali, aby soud rozhodl o osvojení zletilé osvojenkyně osvojitelem. Tvrdili, že osvojitel žije od roku 2001 s matkou osvojenkyně [jméno] [celé jméno osvojenkyně] ve společné domácnosti, kde vyrůstala a dosud zde žije i osvojenkyně. Po celou dobu byla osvojenkyně v péči matky a osvojitele, který se o ní staral jako vlastní otec, ona ho tak oslovuje a za svého otce jej považuje. Její biologický otec [jméno] [příjmení] o ní nikdy nejevil žádný zájem, výživné neplatil, osvojenkyně jej viděla asi dvakrát za celý život, nemá k němu žádný vztah a za otce jej nepovažuje. Matka osvojenkyně [jméno] [celé jméno osvojenkyně] s osvojením souhlasí. Osvojitel nemá žádné vlastní potomky. Osvojenkyně si s ohledem na silnou citovou vazbu k osvojiteli přeje přijmout jeho příjmení, s čímž osvojitel souhlasí.
2. Z provedených důkazů, a to zejména rodnými listy účastníků, výslechy účastníků a výslechem matky osvojenkyně soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Osvojenkyně se narodila dne [datum] jako dcera rodičů [jméno] [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Osvojitel je partner matky osvojenkyně, když spolu žijí od května 2001 ve společné domácnosti, přičemž osvojitel se od počátku jejich vztahu podílel na výchově osvojenkyně a péči o ní a zabezpečoval ji i po materiální stránce. Osvojenkyně považuje osvojitele za svého otce a má k němu silnou citovou vazbu. Matka osvojenkyně s osvojením souhlasí. Otec osvojenkyně [jméno] [příjmení] žil ve společné domácnosti s matkou pouze krátce po narození osvojenkyně, poté o ni nejevil v podstatě žádný zájem. Osvojenkyně i osvojitel jsou svobodní a bezdětní. Oba účastníci mají v úmyslu narovnat vztahy tak, aby právní stav odpovídal i tomu skutečnému.
3. Podle § 847 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti.
4. Podle § 847 odst. 2 občanského zákoníku zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.
5. Podle § 850 odst. 2 občanského zákoníku, trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny.
6. Podle § 851 občanského zákoníku osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení (odst. 1). Souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení; trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela (odst. 2). Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení jen se souhlasem svého manžela (odst. 3).
7. Podle § 852 občanského zákoníku osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.
8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle citovaných zákonných ustanovení, přičemž uzavřel, že podmínky osvojení podle ustanovení § 847 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku jsou splněny, neboť osvojitel pečoval o osvojenkyni již v době její nezletilosti, a to zhruba od dvou let jejího věku. Matka osvojenkyně s osvojením souhlasila a osvojení není v rozporu s jejími zájmy. Soud dále neshledal, že by osvojení bylo v rozporu s odůvodněným zájmem otce osvojenkyně [jméno] [příjmení], jehož výslech podle § 450 zákona č. 92/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, však nebylo možno provést, neboť tento je neznámého pobytu a přes soudem učiněné šetření se aktuální místo jeho pobytu nepodařilo zjistit.
9. S ohledem na výše uvedené soud návrhu vyhověl a prohlásil [celé jméno osvojenkyně] osvojenkyní [celé jméno osvojitele] s tím, že tento bude v knize narození zapsán jako otec osvojenkyně namísto jejího otce [jméno] [příjmení] (výrok I. a II. rozsudku). Zároveň soud rozhodl v souladu s ustanovením § 851 odst. 2 občanského zákoníku o tom, že k příjmení osvojenkyně [celé jméno osvojenkyně] se připojuje příjmení osvojitele (výrok III. rozsudku), který s tím souhlasil.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku, když oba účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali.