Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 470 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 28. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části týkající se zaplacení 13 210 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 28. 6. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 7. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 20 680 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 15. 3. 2023, když žalovaná řádně nesplatila poskytnutou zápůjčku. Požadovaná částka měla být součtem poskytnuté a nevrácené jistiny zápůjčky ve výši 18 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 680 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 030 Kč a nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč sníženým úhradou žalované ve výši 10 530 Kč.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolané účastnice řízení nedostavily. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně připravila listinu pojmenovanou Smlouva o zápůjčce, avšak tato listina nebyla žalovanou jako „klientem“ podepsána. Žalobkyně odeslala dne 15. 3. 2023 na účet žalované 18 000 Kč. Žalobkyně připravila několik upomínek a výzev určených žalované. Zástupkyně žalobkyně odeslala žalované dne 16. 4. 2024 výzvu k úhradě před podáním žaloby.Po právním posouzení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou, na jejímž základě měly vzniknout v řízení uplatněné nároky.Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání.Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně 7 470 Kč a požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády (§ 1970 občanského zákoníku). Žalobkyně převedla žalované na účet bez právního důvodu 18 000 Kč, ale žalovaná jí vrátila pouze 10 530 Kč.Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 7 470 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 28. 6. 2023 do zaplacení.Lhůtu k plnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.Další uplatněné nároky, jejich části či příslušenství však (s ohledem na výše uvedený závěr) nejsou důvodné, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem II. rozsudku zamítnuta.O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť ve věci úspěšnější žalovaná by měla nárok na náhradu části nákladů řízení. Protože žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud výrokem III. rozsudku tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.