Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 925 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 1 040 Kč ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 12 285 Kč ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 925 Kč s příslušenstvím, představující příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník a provozovatel osobních automobilů RZ [SPZ] (se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) a RZ [SPZ] (se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) neměl u prvého vozidla v období od [datum] do [datum] a u druhého v období od [datum] do [datum] sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto jej žalobkyně vyzvala k zaplacení příspěvku za prvé tvrzené období ve výši 1 040 Kč výzvou odeslanou dne [datum] a za druhé tvrzené období k zaplacení příspěvku ve výši 12 585 Kč výzvou odeslanou dne [datum]. Dále byl žalovaný povinen uhradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 600 Kč (2 x 300 Kč). Žalovaný ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.
4. Z výstupů z informačního systému žalobkyně ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný byl nejméně v období od [datum] do [datum] vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ [SPZ], VIN [VIN kód] a nejméně v období od [datum] do [datum] vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ [SPZ], VIN [VIN kód].
5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu datované dne [datum] a výstupu z informačního systému „PoštaOnline“ soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému jako vlastníku a provozovateli osobního automobilu RZ [SPZ] výzvu, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení dopisu uhradil příspěvek do garančního fondu, když žalovaný neměl v období od [datum] do [datum] sjednané pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Příspěvek byl žalobkyní vyčíslen na částku 1 040 Kč (65 Kč jako denní sazba příspěvku x 16 dnů), po žalovaném rovněž požadovala uhrazení nákladů na uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Zásilka obsahující výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu byla žalovanému doručena dne [datum]. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu datované dne [datum] a výstupu z informačního systému „PoštaOnline“ soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému jako vlastníku a provozovateli osobního automobilu RZ [SPZ] výzvu, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení dopisu uhradil příspěvek do garančního fondu, když žalovaný neměl v období od [datum] do [datum] sjednané pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Příspěvek byl žalobkyní vyčíslen na částku 12 285 Kč (65 Kč jako denní sazba příspěvku x 189 dnů), po žalovaném rovněž požadovala uhrazení nákladů na uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Zásilka obsahující výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu byla žalovanému doručena dne [datum]. Obě výzvy obsahovaly poučení žalovaného o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a možnosti žalobkyně uplatnit nárok u soudu.
6. Z přípisů ze dne [datum], [datum], [datum], kopie doručované obálky a výstupů z informačního systému „PoštaOnline“ soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek na příspěvku nepojištěných. Rovněž jej vyzývala prostřednictvím právní zástupkyně předžalobními upomínkami ze dne [datum].
7. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem osobních automobilů RZ [SPZ] RZ [SPZ], přičemž neměl u vozidla s RZ [SPZ] období od [datum] do [datum] a u vozidla s RZ [SPZ] období od [datum] do [datum] sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně přípisy odeslanými dne [datum] a [datum] vyzvala žalovaného, aby do 60 dnů uhradil příspěvky do garančního fondu v celkové výši 13 325 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním příspěvku v celkové výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Žalovaný příspěvek ani náklady spojené s uplatněním příspěvku přes opakované výzvy žalobkyně neuhradil.
8. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) ve znění platném a účinném, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl vlastníkem předmětných vozidel, přičemž nesplnil svoji povinnost podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek v celkové výši 13 325 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávek v celkové výši 600 Kč (§ 4 odst. 3, 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně odeslala podle § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanému výzvy k zaplacení příspěvků, žalovaný však ničeho neuhradil. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla mu podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě zcela vyhověl.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na plnou náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení žalobkyně činí 2 252 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za právní zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) za tři úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby), paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a dále 21 % DPH ve výši 252 Kč. K použití ust. § 14b advokátního tarifu pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace v rejstříku zdejšího soudu bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Jelikož žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost uhradit náhradu nákladů řízení k jejím rukám.
11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.