Výrok
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 254 716,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 254 716,58 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 39 109 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
Podanou žalobou domáhal se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalovaným zaplatit mu částku 254 716,58 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného.Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., žalovaní zůstali ve věci bez vyjádření.Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2024 s podacím lístkem, smlouvami o nájmu části domu ze dne 31. 12. 2020 a ze dne 13. 6. 2023, dlužním úpisem.Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Dne 31. 12. 2020 uzavřeli žalovaní jako nájemci s žalobcem jako pronajímatelem nájemní smlouvu, na základě níž si pronajali část nemovitosti čp. [č.p.] v obci [adresa] s dalším příslušenstvím. Nájemní smlouvou se žalovaní zavázali platit za pronájem nájemné a služby ve výši celkem 10 500 Kč, posléze 11 890 Kč. Žalovaní dlouhodobě neplatili předepsané nájemné. Ke dni 15. 4. 2024 se žalovaní z domu odstěhovali, přičemž za dobu trvání nájemního vztahu dluží žalobci částku celkem 254 716,58 Kč, kterou i přes výzvu neuhradili.Po právní stránce soud posuzoval věc podle ust. § 2.235 a násl. občanského zákoníku otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění.V projednávané věci je tedy nepochybné, že ačkoli pronajímatel předal žalovaným jako nájemcům předmět nájmu ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistil tak plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním předmětu nájmu, žalovaní nedostáli svým povinnostem zákonným smluvním povinnostem, tedy povinnostem platit pronajímateli sjednané nájemné a služby.S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl návrhu žalobce v plném rozsahu vč. požadovaného příslušenství a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. tohoto rozhodnutí.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku, odměny advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 9 430 Kč dle. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení a třech paušálních náhradách po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky.Konkrétní způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.