Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 18. 12. 2024 do zaplacení.
II. V části, ve které se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení další částky ve výši 13 356,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 26. 11. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 209 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku ve výši 48 356,26 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako smluvními stranami.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – podacího lístku, dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek, standardních informací o spotřebitelském úvěru, smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, standardních podmínek Úvěrové smlouvy, faktury a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:V řízení zůstalo nesporným, že žalovaná jako dlužník uzavřela dne 31. 5. 2024 s Multitude Bank p.l.c. jako věřitelem smlouvu o úvěru na částku 35 000 Kč při úrokové sazbě 146,949 % ročně a RPSN 299,98 %. Následně však žalovaná i přes výzvy neplnila své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splatit.Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.S ohledem na výši sjednané úrokové sazby a výši RPSN je zřejmé, že tato je dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku v rozporu s dobrými mravy, neboť podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Následkem jednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání, v důsledku čehož se právní vztah mezi účastníky řídí ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku.V projednávané věci je tedy nepochybné, že se v souvislosti s poskytnutou částkou 35 000 Kč bez právního důvodu žalovaná na úkor žalobkyně ve smyslu ust. § 2991 a násl. zák. 89/2012 bezdůvodně obohatila. Žalovaná pak doposud bezdůvodné obohacení žalobkyni nevydala a soud proto rozhodl ve znění výroku I. rozsudku s tím, že požadovaný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pak soud žalobkyni přiznal v návaznosti lhůtu uvedenou ve výzvě k úhradě ze dne 14. 12. 2024.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Převážně úspěšná byla ve věci žalobkyně, přičemž její náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 935 Kč a o 21 % DPH navýšené náklady právního zastoupení advokátem za tři hlavní úkony po 700 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a tři paušální náhrady po 150 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 72 %, neúspěšná z 28 % a vzniklo jí tak právo na zaplacení 44 % vzniklých nákladů řízení, což odpovídá částce 2 209 Kč.