Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 116 316,23 Kč s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 113 618,23 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 116 316,23 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 727,51 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 829,73 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 27 268 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa]
Odůvodnění
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku celkem ve výši 120 760 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – smlouvy o úvěru, standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru, výzvy k okamžitému splacení dluhu, VOP, úvěrových podmínek, sazebníku, oznámení o úrokových sazbách, historického výpisu, předžalobní výzvy, podacího archu k předžalobní výzvě.Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:Mezi účastníky je nesporné, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo dne 21. 9. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru, jejíž nedílnými součástmi byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podmínky k úvěru a sazebník poplatků. Žalovaný se přitom zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky, vč. smluvených úroků ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách, avšak tuto povinnost porušil a ocitl se v prodlení. Žalobkyně pro tyto skutečnosti od smlouvy odstoupila a úvěr prohlásila za splatný. Pohledávku žalobkyně ve výši celkem 116 316,23 Kč s přísl. však žalovaný i přes výzvu neuhradil.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a opodstatněná. Ačkoli žalobkyně dostála všem svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, jakož i svým sjednaným povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikované výzvy do dnešního dne nepoukázal žalobkyni splatné finanční prostředky a dostal se tak do prodlení se splněním svých závazků. Vzhledem k tomu, že samotný rozsah žalobou uplatněných nároků nebyl žalovaným nikterak zpochybněn, stanovil mu soud povinnost k jejich úhradě k návrhu žalobkyně výrokem tohoto rozsudku, a to včetně požadovaných smluvních i zákonných úroků.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 653 Kč, navýšené odměny advokáta o 21 % DPH za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 5 780 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, třech paušálních náhradách po 300 Kč dle téže vyhlášky.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.