Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 27 177,32 Kčs kapitalizovaným úrokem ve výši 3 182,65 Kč od 1. 5. 2025 do 12. 1. 2026s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 899,09 Kč od 2. 6. 2025 do 12. 1. 2026s úrokem 12 % ročně z částky 37 177,32 Kč od 13. 1. 2026 do 14. 4. 2026se zákonným úrokem z prodlení z částky 37 177,32 Kč od 13. 1. 2026 do 14. 4. 2026 ve výši 12 %s úrokem 12 % ročně z částky 32 177,32 Kč od 15. 4. 2026 do 7. 5. 2026se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 177,32 Kč od 15. 4. 2026 do 7. 5. 2026 ve výši 12 %s úrokem 12 % ročně z částky 27 177,32 Kč od 8. 5. 2026 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení z částky 27 177,32 Kč od 8. 5. 2026 do zaplacení ve výši 12 %.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 903 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa].
Odůvodnění
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovaného zaplatit jí částku ve výši 27 177,32 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení jako smluvními stranami.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – výpisy z účtu, osvědčením o registraci, ceníkem pro soukromou klientelu, připomenutím informací o dluhu na účtu blokovaném exekucí, všeobecnými obchodními podmínkami, poslední výzvou před podáním žaloby, dodejkou, smlouvou o kontokorentním úvěru a poštovním podacím archem.Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný jako dlužník dne 4. 2. 2014 se žalobkyní jako věřitelem uzavřel smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru a z něj vyčerpané finanční prostředky se zavázal splácet, což však řádně nečinil. Žalovaný tak nesporně po zesplatnění úvěru dluží žalobkyni již splatnou jistinu 27 177,32 Kč, a kromě sjednaného úroku z úvěru je tak povinen hradit i zákonný úrok z prodlení.Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.Ačkoli žalobkyně nesporně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatný předmět vypovězené smlouvy o úvěru a dostal se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaný kromě nesplacené jistiny úvěru a sjednaného úroku z něj povinen hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 088 Kč, navýšené odměny advokáta o 21 % DPH za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 400 Kč podle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, třech paušálních náhradách po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky.