Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 34 993,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 34 993,75 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 485 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 34 993,75 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako smluvními stranami.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin –oznámení o postoupení pohledávky, výpisu platby, podacího lístku, faktury, rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru, dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek, dodatek o navýšení úvěrového limitu, smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek, standardních podmínek smlouvy, standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný jako dlužník uzavřel dne 30. 9. 2016 s právním předchůdcem žalobkyně – korporací [právnická osoba] - smlouvu o úvěru za sjednaný poplatek, následně však nesplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splatit ve sjednané lhůtě. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobkyně o výši dluhu žalovaného vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaný tento již splatný závazek dosud řádně nesplnil.Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.Ačkoli právní předchůdce žalobkyně nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatný předmět smlouvy o úvěru a dostal se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaný kromě nesplacené jistiny úvěru a sjednaných poplatků povinen hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 400 Kč, navýšené odměně advokáta o 21 % DPH ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x 700 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby a 3 x 150 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.