Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

12 C 293/2024

Soud: Okresní soud v TřebíčiDatum rozhodnutí: 28. 11. 2024Č. j.: 12 C 293/2024-19Samosoudce: Mgr. Jan CoufalAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 1. 2025Předmět řízení: o zaplacení částky 111 419,59 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSTR:2024:12.C.293.2024.1
bezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkysmlouva o úvěrusmlouva pracovní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkua) částku ve výši 18 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 629,91 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 500 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,b) částku ve výši 29 668 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 919,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 668 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení další částky ve výšia) 37 495,55 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 206,41 Kč a s úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 26 923,48 Kč od 30. 4. 2024 do zaplaceníb) 25 756 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 060,93 Kč a s úrokem ve výši 22,32 % ročně z částky 35 033,45 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku celkem 111 419,59 Kč s příslušenstvím z titulu splnění obsahu smluv o úvěru, uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným.

2. Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci jednal a rozhodoval bez nařízení jednání. Žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření.

3. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména smlouvami o spotřebitelských úvěrech, smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru (otištěné na zadní straně Smlouvy o spotřebitelském úvěru), kartami zákazníka, přehledem plateb (případně tabulkami umoření), smlouvami o postoupení pohledávek, přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 4, č. 5 ze Seznamu postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty, oznámením o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, předžalobními výzvami se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladů o odeslání.

4. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo1) dne 5. 2. 2022 smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 39 378 Kč, představujících úrok, úplatu a poplatky,2) dne 9. 12. 2021 smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 40 000 Kč.Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 26 401 Kč, představujících úrok, úplatu a poplatky,5. Žalovaný, přestože předmět úvěrů řádně převzal při podpisu smlouvy, i přes výzvu žalobkyně uhradil pouze částky 11 500 Kč, 10 332 Kč, přičemž ve smyslu smluvních podmínek proti němu žalobkyně uplatnila právo na zaplacení zákonných úroků a smluvních úroků.6. Ze zákaznických karet žalovaného soud zjistil, že tyty listiny (vyhotovené ke dnům uzavření smluv o úvěrech) obsahují osobní údaje žalovaného, přičemž zde bylo vycházeno pouze z pracovní smlouvy žalovaného a jeho čisté mzdy 20 400 Kč měsíčně, resp. 27 000 Kč, tvrzených celkových výdajů přes 12 000 Kč měsíčně, resp. 16 000 Kč přičemž např. jeho výdaje na bydlení nebyly zjišťovány vůbec.7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. (dále též jen „ZoSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.11. Byť došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smluv o úvěru, dospěl soud k závěru, že výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu citovaného § 9 odst. 1 ZoSÚ neplatné, neboť [právnická osoba] jako právní předchůdce žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, resp. poskytnula žalovanému spotřebitelské úvěry za okolností, z nichž nebylo možno vůbec dovodit, že žalovaný bude schopen tyto úvěry splácet. Jen s přihlédnutím k nízkým příjmům žalovaného a jeho tvrzeným výdajům je totiž zřejmé, že v době poskytnutí úvěru neměl žalovaný dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši.12. V takovém případě tak má žalobkyně jako právní nástupkyně původní věřitelky vůči žalovanému právo toliko na to, aby jí žalovaný zaplatil nesplacenou část poskytnutých finančních prostředků z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z.13. Z tvrzení žalobkyně pak vyplývá, že žalovaný na smlouvy uhradil částky 11 000 Kč a 10 332 Kč, tedy že žalobkyni doposud nevrátil pouze částku 18 500 Kč a 29 668 Kč. V této výši proto soud žalobě vč. zákonného úroku z prodlení vyhověl s tím, že ve zbylé části žalobu výrokem II. rozsudku zamítnul.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 3 o. s. ř.. V daném případě však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl ve znění výroku III. rozsudku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací