21 C 28/2024

Odůvodnění

1. Podanou žalobou domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 81 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 81 000 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 2. 3. 2017. Předmětnou smlouvu uzavřel žalobce se žalovaným a jeho tehdejší manželkou v písemné formě, přičemž žalovaný a jeho tehdejší manželka dne 29. 3. 2017 u notářky uznali své podpisy na uvedené listině za vlastní. Na základě této smlouvy žalobce žalovanému a jeho tehdejší manželce v hotovosti zapůjčil (osobně předal) finanční částku ve výši 81 000 Kč s tím, že žalovaný a jeho tehdejší manželka se zavázali zápůjčku žalobci vrátit v hotovosti nejpozději do 30. 3. 2022. Byly dohodnuty splátky ve výši minimálně 10 000 Kč měsíčně až do zaplacení, a to počínaje měsícem srpen 2021. Předání finanční hotovosti ve výši 81 000 Kč dne 2. 3. 2017 byla kromě účastníků smlouvy osobně přítomna i [jméno FO], tehdejší družka žalobce. K vrácení zápůjčky do data splatnosti, ani do současné doby nedošlo. Žalovaný, ani jeho tehdejší manželka, ničeho na zápůjčku neuhradili. Jsou proto v prodlení se zaplacením peněžitého závazku. Jedná se přitom o dluh společný a nerozdílný. Účastníci smlouvy a tehdejší družka žalobce [jméno FO], byli v době uzavření smlouvy o zápůjčce dlouholetými dobrými známými až přáteli. Žalobce a žalovaný tehdy pracovali u stejného zaměstnavatele. Smlouva o zápůjčce ze dne 2. 3. 2017 nebyla jedinou smlouvou téhož typu, kterou žalobce se žalovaným a jeho tehdejší manželkou v písemné formě uzavřeli. Celkem byly uzavřeny další čtyři smlouvy o bezúročných hotovostních zápůjčkách. Nejstarší smlouva byla ze dne 12. 1. 2017 a jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 58 000 Kč. Tato byla z podstatné části žalobci zaplacena ze strany [jméno FO], dnes [jméno FO] (bývalé manželky žalovaného). Další smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne 6. 2. 2017, a to na částku 200 000 Kč. Bývalá manželka žalovaného tento dluh za svoji osobu co do důvodu i výše uznala a dohodla se žalobcem na měsíčních splátkách. Aktuálně tento dluh ještě splácí. Další smlouva o zápůjčce na částku 200 000 Kč byla uzavřena dne 21. 3. 2017. A v současné době dluh splácí dle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Třebíči č.j. 21 C 61/2020–50 ze dne 23. 4. 2021 žalovaný. Dále byla mezi účastníky uzavřena dne 1. 3. 2017 další smlouva o zápůjčce na částku 200 000 Kč. Tento dluh opět co do důvodu i výše písemně uznala bývalá manželka žalovaného. Se žalobcem se též dohodla na splátkách tohoto dluhu. Žalovaný odmítl jakékoliv uznání dluhu podepsat. S ohledem na shora uvedené požaduje žalobce zaplacení částky 81 000 Kč právě po žalovaném, a nikoliv jeho bývalé manželce. Žalovaný požadovanou částku žalobci neuhradil, ačkoliv mu byla zaslána též předžalobní upomínka.

2. K výzvě soudu, aby upřesnil svá žalobní tvrzení, žalobce při jednání konaném dne 4. 8. 2025 uvedl, že zápůjčka ve výši 81 000 Kč byla v hotovosti předána přímo u něj v bytě v [adresa]. U předání byla kromě žalovaného přítomna i bývalá žena žalovaného a tehdejší přítelkyně žalobce, [jméno FO].

3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a nárok žalobce neuznal ani částečně. Žalovaný tvrdil, že žalobce nesplnil svůj závazek a nepřenechal žalovanému či jeho tehdejší manželce žádné finanční prostředky v hotovosti ani převodem. Není pravdou, že by žalovaný se žalobcem uzavřel dne 2. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce. Smlouvy byly podepsány dne 29. 3. 2017 spolu s dalšími listinami pod nátlakem a v tísni, ve stavu značného psychického rozrušení z tvrzené zpronevěry, kdy v důsledku psychického nátlaku ze strany žalobce jeho přítelkyně a tehdejší manželky žalovaného, žalovaný nebyl schopen rozpoznat význam ani právní důsledky svého jednání. Dne 29. 3. 2017 šel žalovaný s manželkou do kanceláře notářky v Klatovech, dále byli přítomni přítelkyně žalobce [jméno FO] a žalobce. Přítelkyně žalobce vytáhla několik smluv, na kterých byla uvedena různá data. Celková suma zápůjčky zápůjček činila 675 000 Kč, o čemž předtím vůbec nemluvili. Žalovaný s tímto nesouhlasil. Přítelkyně žalobce však uvedla, že je vše v pořádku, protože smlouvy dělal jejich právník a že je to jen proto, kdyby bylo potřeba řešit zpronevěru u zaměstnavatele žalovaného a že zatím to potřeba není. Všechny smlouvy postupně podepsali žalovaný, jeho tehdejší manželka i žalobce, který však u sebe žádné peníze neměl a nic žalovanému ani jeho manželce, ani zaměstnavateli žalovaného nepředal. Přítelkyně žalobce k tomu uvedla, že když je žalovaný v insolvenci, tak peníze nemůže převzít a ujistila ho, že peníze se dají ne na ruku, jak je napsáno ve smlouvě, ale až budou potřeba. Žalovaný ze strachu o svoji rodinu všechny smlouvy podepsal. Na podzim 2017 pojal žalovaný podezření na nevěru manželky. V srpnu 2018 došlo k pokusu o záchranu manželství, kdy se rodina přestěhovala do Moravských Budějovic, ale manželství přesto skončilo. Žalobce své závazky přenechat žalovanému a jeho manželce finanční hotovost nesplnil ani v jednom případě.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechy svědkyň.

5. Ze smlouvy o zápůjčce datované dnem 2. 3. 2017 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobcem jako zapůjčitelem a manželi [jméno FO] a [jméno FO] jako vydlužiteli. Předmětem smlouvy byla zápůjčka finanční hotovosti ve výši 81 000 Kč. V bodě I. smlouvy bylo sjednáno, že zapůjčitel přenechává vydlužitelům finanční hotovost ve výši 81 000 Kč, vydlužitelé ji od zapůjčitele v hotovosti přijímají a zavazují se jí zapůjčiteli zcela vrátit. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná a vydlužitelé se zavázali vrátit zapůjčiteli celou peněžitou zápůjčku nejpozději do 30. 3. 2022 s tím, že splátky budou v minimální měsíční výši 10 000 Kč od 8. měsíce roku 2021. Smlouva obsahuje legalizaci podpisů všech jejích účastníků, to s datem 29. 3. 2017. Legalizaci provedla [jméno FO], notářská tajemnice pověřená JUDr. [jméno FO], notářkou v Klatovech.

6. Na č.l. 39 spisu se nachází smlouva o zápůjčce uzavřená mezi stejnými účastníky jako smlouva popsaná v předchozím odstavci, kdy se jednalo o zápůjčku ve výši 58 000 Kč. Smlouva měla být uzavřena dne 12. 1. 2017, avšak neobsahuje podpis žádného z účastníků.

7. Na č.l. 40 spisu je smlouva o zápůjčce ze dne 6. 2. 2017, která měla být uzavřena opět mezi stejnými účastníky. Jejím předmětem byla částka 200 000 Kč. Ani tato smlouva neobsahuje žádný podpis.

8. Na č.l. 41 je smlouva o zápůjčce datovaná dnem 1. 3. 2017, kdy se jednalo o zápůjčku mezi stejnými stranami ve výši 200 000 Kč. Ani tato smlouva neobsahuje žádný podpis.

9. Z e-mailu na č.l. 48 spisu označeného jako „podání důvodu“ sděluje žalovaný Okresnímu soudu v Třebíči ke sp. zn. 21 C 61/2020 (kde žalobcem byl také [Jméno žalobce]), že proti žalobě podal odpor z důvodu nesouhlasu úplného znění žaloby o nesplacení dluhu svému kamarádovi [Jméno žalobce], který zná jeho finanční potíže po rozchodu a rozvodu se [jméno FO]. Žalovaný žalobce požádal o nové řešení, na kterém se za určitých podmínek dohodli.

10. Z protokolu o jednání před Okresním soudem v Třebíči ze dne 17. 2. 2021, č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že se jednalo o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím. Žalobcem byl [Jméno žalobce] a žalovaným [Jméno žalovaného]. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal, avšak požadoval úhradu ve splátkách a chtěl záležitost se žalobcem uzavřít smírně.

11. Z emailové komunikace mezi právním zástupcem žalobce a žalovaným z června roku 2019 (č.l. 49 verte a 50 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek ve výši 58 000 Kč a 200 000 Kč ze smluv o zápůjčkách ze dne 12. 1. 2017 a 6. 2. 2017, na což žalovaný reagoval žádostí o prodloužení splatnosti.

12. Z emailové komunikace mezi [jméno FO] (z emailu [e-mail]) a žalovaným (z emailu [e-mail]) vyplývá, že v lednu 2020 žalovaný [jméno FO] sděluje, že má za prosinec a leden skluz s placením a že chce probrat postup, jak dál. V únoru 2020 zasílá [jméno FO] žalovanému v příloze emailu uznání dluhu s tím, aby doplnil datum, místo a úředně ověřený podpis a co nejdříve toto zaslal zpět. Podepsáni jsou [jméno FO] a [jméno FO]. Ještě téhož dne reaguje žalovaný s tím, že prosí o domluvu s [jméno FO] na podepsání nové dohody. V březnu 2020 žalovaný sděluje, že nemůže poslat žádné peníze, protože bude mít málo práce z důvodu omezení kvůli koronaviru.

13. V emailu ze dne 26. 2. 2000 sděluje [jméno FO] žalovanému, že již nevidí důvod cokoli dál řešit, neboť žalovaný nezasílá žádné částky. Dále upozorňuje na možnost soudního vymáhání a skutečnost, že jeho bývalá manželka na rozdíl od něj platí pravidelně již více než rok.

14. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 5. 2024 vyplývá, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného mimo jiné k úhradě částky 81 000 Kč s tím, že tato pohledávka vyplývá z písemně uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 3. 2017. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 30. 5. 2024.

15. Z vyjádření k předžalobní upomínce ze dne 14. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný neuznává mj. nárok ze smlouvy o zápůjčce označené datem 2. 3. 2017, neboť žalobce své závazky nesplnil a nikdy žádné finanční prostředky žalovanému nepředal.

16. Z uznání dluhu, které dne 17. 2. 2020 podepsala [jméno FO] mj. vyplývá, že uvedeného dne uznala doposud nesplatný dluh ve výši 81 000 Kč vyplývající z písemně uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 3. 2017 znějící na zapůjčenou částku 81 000 Kč. Současně se zavázala tento dosud nesplatný dluh zaplatit věřiteli [Jméno žalobce] v původně dohodnuté lhůtě splatnosti. Podpis [jméno FO] na uznání dluhu je ověřen doložkou pro legalizaci ze dne 18. 2. 2020.

17. Z rozsudku pro uznání Okresního soudu v Třebíči č.j. [spisová značka] ze dne 23. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovanému [jméno FO] byla uložena povinnost zaplatit žalobci [Jméno žalobce] částku 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 200 000 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení. Výrokem II. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 8. 3. 2022. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne 8. 2. 2022 byl rozsudek Okresního soudu v Třebíči potvrzen.

18. Z uznání dluhu ze dne 7. 6. 2024 bylo zjištěno, že [jméno FO], dříve [jméno FO], uznává mimo jiné svůj peněžitý dluh ve výši 81 000 Kč, který má u věřitele [Jméno žalobce] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 3. 2017 a zavazuje se je jej tímto věřiteli zaplatit. Podpis [jméno FO] na této listině je úředně ověřen, a to ověřovací doložkou pro legalizaci ze dne 7. 6. 2024.

19. Z dohody manželů [jméno FO] a [jméno FO] ze dne 28. 7. 2018 mj. vyplývá, že pohledávky vzniklé za manželství budou splácet společně dle finančních možností.

20. Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech č.j. [spisová značka] ze dne 9. 10. 2018 bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů [jméno FO] a [jméno FO] ohledně úpravy poměrů k nezletilé [jméno FO]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že účastníci mají společné dluhy ve výši kolem 740 000 Kč.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že je bývalou dlouholetou partnerkou žalobce a že spolu se žalovaným byli všichni kamarádi, což se pokazilo, neboť žalobce žalovanému půjčil nějaké peníze a ten je nevrátil. Peníze se žalovanému a jeho manželce předávaly v průběhu tří let častěji. Ona se o tom dozvěděla až později. Svědkyně nebyla schopna uvést, jak vysoké částky se v jednotlivých případech, kdy byla předání peněz přítomna, předávaly. Peníze se předávaly v obálkách. Manželé [jméno FO] si pro ně chodili do bytu k žalobci na [adresa]. Peníze si přebíral žalovaný, jeho manželka u toho byla asi ve třech případech. Celková zapůjčená částka měla být okolo 700 000 Kč. Poté, co chtěli manželé [jméno FO] půjčit posledních 200 000 Kč, požadovala po žalobci, aby to někde sepsal. Bylo dohodnuto, že poslední částku žalobce žalovanému a jeho manželce půjčí, ale musí se to sepsat. Právní zástupce žalobci poradil, že bude lepší dát to do více částek. Zaokrouhlilo se to na dohodnutou částku a žalovaný s bývalou manželkou souhlasili s tím, že to půjdou podepsat. Podepisovalo se to u JUDr. [jméno FO] a žalobce žalovanému a jeho tehdejší manželce předal 200 000 Kč s tím, že je vrátí do 14ti dnů, což se nestalo.

22. Z výslechu svědkyně [jméno FO], dříve [jméno FO], bylo zjištěno, že je bývalou manželkou žalovaného. Žalobce je stále její kamarád. Se žalovaným komunikuje výhradně kvůli péči o dceru. žalovaný měl dluhy z podnikání a zápůjček od žalobce bylo více. Celkem se jednalo přibližně o částku 740 000 Kč. Sama pravidelně splácí 3 000 Kč měsíčně, a to na účet syna paní [jméno FO]. Na bližší okolnosti zápůjčky ve výši 81 000 Kč si nevzpomíná. Když jim žalobce peníze předával v obálkách, tak je nepočítali. Asi 2-6 měsíců vedla v předmětném období pro manžela evidenci tržeb. Ráda má ve všem pořádek, a proto manželovi tehdy všechno zapisovala. Žádnou evidenci ohledně půjček od žalobce si nevedla, bylo to založeno na důvěře všech zúčastněných. Všechny smlouvy o zápůjčkách se podepisovaly u notářky.

23. Ze sešitu předloženého žalovaným při jednání dne 4. 8. 2025 (příl. obálka č.l. 91) bylo zjištěno, že se jedná o evidenci tržeb za období let 2014 – 2017. Svědkyně [jméno FO] potvrdila, že se jedná o její písmo a že sešit skutečně vedla.

24. Ostatní provedené důkazy nebyly pro rozhodnutí soudu podstatné. Důkazy navržené žalovaným soud neprováděl, neboť důkazní břemeno ohledně poskytnutí zápůjčky leželo na žalobci a provádění žalovaným navržených důkazů by bylo nadbytečné a v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

25. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové závěry: Žalobce a žalovaný byli v období kolem roku 2017 přátelé. Žalovaný se svou tehdejší manželkou [jméno FO], nyní [jméno FO], měli finanční problémy. Žalobce tehdy žil s [jméno FO], která pracovala ve stejné firmě jako žalobce a žalovaný. Žalobce žalovanému v blíže nezjištěném období poskytoval zápůjčky v nezjištěné výši.

26. Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

27. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

28. Soud nemá za prokázané, že dluh tvrzený žalobcem vznikl, resp. že vznikl na základě skutečností tvrzených žalobcem, tj. že dne 2. 3. 2017 na základě písemné smlouvy zapůjčil žalovanému v hotovosti částku ve výši 81 000 Kč. Tuto skutečnost nepotvrdila ani jedna ze žalobcem navržených svědkyň. Žádná ze svědkyň též neuvedla, že by předání konkrétní částky 81 000 Kč viděla. Obě svědkyně pouze uvedly, že peníze se předávaly v obálkách, konkrétní předané částky však neviděly. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] má soud za prokázané, že žalobce skutečně žalovanému nějakou finanční hotovost půjčoval, nemá však za prokázáno kdy a v jaké výši. Z výpovědi svědkyně je zcela zřejmé, že smlouvy byly sepisovány až dodatečně a datum poskytnutí zápůjček ani jejich výše neodpovídají skutečnosti. Svědkyně [adresa] přitom výslovně uvedla, že právní zástupce žalobci poradil, aby výši zápůjček rozepsal do více částek. Zápůjčka je přitom reálným kontraktem a smlouva je uzavřena v okamžiku skutečného poskytnutí finančních prostředků, nikoli podpisem smlouvy. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] (dříve [jméno FO]) nebylo zjištěno nic, co by prokazovalo, že žalobce skutečně dne 2. 3. 2017 předal žalovanému v hotovosti částku 81 000 Kč. Svědkyně uvedla, že si na žádné bližší okolnosti nepamatuje, že peníze byly vždy předávány v obálkách a ona jejich obsah nikdy nekontrolovala, tj. peníze nepočítala. Výpověď této svědkyně je navíc vnitřně rozporná a soud ji nepovažuje za věrohodnou. Tato svědkyně na jednu stranu uvedla, že má ráda ve všem pořádek (proto vedla manželovi přehled tržeb) a že si byla vědoma, že půjčky od žalobce jsou společným závazkem manželů. Na druhou stranu však uvedla, že si částky půjčené od žalobce nikam nezapisovala, protože jejich vztah byla založen na vzájemné důvěře. Sama přitom uvedla, že se mělo celkem jednat o částku téměř tři čtvrtě milionu Kč. Nadto si dle své výpovědi ani nevedla přehled, kolik už na tyto dluhy zaplatili. S ohledem na shora uvedené soud nemůže považovat výpověď svědkyně [jméno FO] za věrohodnou.

29. Vzhledem k tomu, že důkazní břemeno ohledně prokázání žalobních tvrzení o předání částky 81 000 Kč v hotovosti dne 2. 3. 2017 leželo na žalobci, soud jej před skončením prvního jednání poučil dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že toto břemeno neunáší a o důsledcích jeho neunesení s tím, že žalobci poskytl dostatečnou lhůtu k doplnění důkazních návrhů. Žalobce však provedení žádného důkazu nenavrhl. Neunesl tak důkazní břemeno, a proto soudu nezbylo než žalobu zcela zamítnout, neboť nebylo prokázáno, že by žalobce žalovanému dne 2. 3. 2017 předal v hotovosti částku 81 000 Kč, tj. nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, která je reálným kontraktem.

30. Pokud právní zástupce žalobce argumentuje tím, že svědkyně [jméno FO] by přece žádné plnění žalobci neposkytovala, pokud by dluh neexistoval, je třeba uvést, že tato skutečnost nebyla podstatná pro rozhodnutí v této věci.

31. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalovanému přiznal proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „AT“) ve výši 4 x 4 340 Kč za pět poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor/vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 4. 8. 2025 přesahující 2 hodiny, účast u jednání soudu dne 24. 9. 2025), celkem 21 700 Kč, 2 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 a 3 x 450 Kč dle téhož ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2025 příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 1 950 Kč.

32. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalovaného nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.