Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 351,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 351,87 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení, částku 560,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 560,53 Kč od 26. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení celkové částky 17 912,49 Kč s příslušenstvím z titulu dosud neuhrazené kupní ceny za dodávku elektřiny v podobě zákonného úroku z prodlení na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 15. 8. 2022.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel z předložených listin v kontextu se skutkovými tvrzeními obsaženými v podané žalobě. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovanou byla dne 15. 8. 2022 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. [hodnota], na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu platit cenu stanovenou v platném ceníku právního předchůdce žalobkyně. Za období od 17. 8. 2022 do 18. 8. 2023 dodal právní předchůdce žalobkyně žalované elektřinu v celkové ceně 17 351,87 Kč, kterou jí vyúčtoval fakturou č. [hodnota] splatnou dne 5. 9. 2023. Žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila. Na základě téže smlouvy byla na uvedené odběrné místo dodávána právním předchůdcem žalobkyně elektřina v období ode dne 19. 8. 2023 do 31. 8. 2023, vyúčtovaná fakturou č. [hodnota], splatná dne 25. 9. 2023. Žalovaná na uvedenou fakturu taktéž ničeho neuhradila. Dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel [právnická osoba]., a žalobkyně smlouvy o postoupení pohledávek, na základě níž přešly pohledávky na žalobkyni ke dni 25. 6. 2025. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 1. 7. 2025. K zaplacení všech dlužných částek byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou odeslanou jí dne 1. 7. 2025.Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) a dále dle zákona č. 458/2000 Sb. (dále též jen „EZ“), a ve vztahu k úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 28 odst. 2 písm. j) EZ zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky.V rozsahu tvrzeném žalobkyní žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající z řádně uzavřené smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou tím, že nezaplatila žalobkyni sjednanou cenu dodané elektřiny. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti shora uvedených daňových dokladů ocitla vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni proto dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalované. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalované částky s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 1 820 Kč (tedy ve smyslu § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále též jen „AT“) a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč (dle § 13 odst. 4 AT). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb., neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné jí postoupené nároky přitom žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu opakovaně, např. v řízení 5 C 33/2026. Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT.Podle § 14b odst. 1 bodu 3 AT tedy žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátky spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žalobního návrhu) ve výši 1 200 Kč (tedy 400 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/ AT), celkem 300 Kč. Daň z přidané hodnoty, které je zástupce žalobkyně plátcem, činí 315 Kč. Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 815 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 800 Kč) celkově 2 615 Kč.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.