Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 025 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 025 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 270 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkem částky 26 025 Kč s příslušenstvím, jedná se o náhradu za uhrazenou škodu za žalovaného způsobenou vozidlem, ke kterému nebylo ke dni škodné události 12. 8. 2024 sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jehož řidičem byl právě žalovaný.
2. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
3. Na základě listin připojených k žalobě, a to záznamu o dopravní nehodě ze dne 12. 8. 2024, protokolu o stanovení výše skutečné škody, potvrzení o provedené finanční transakci, kalkulace nákladů na opravu vozidla, faktury č. [hodnota] ze dne 2. 12. 2024, výzvy ze dne 21.5.2025 a předžalobní výzvy ze dne 28. 7. 2025, včetně poštovního podacího archu, učinil soud závěr, že žalovaný dne 12. 8. 2024 způsobil dopravní nehodu vozidlem VW Bora reg. zn. 1 BZ 1173, které nebylo dostatečně zajištěno proti samovolnému rozjetí, v důsledku čehož se vozidlo rozjelo a narazilo do zaparkovaného vozidla poškozeného [jméno FO], bytem [adresa]. Ke dni škodní události nebylo k vozidlu žalovaného jakožto jeho řidiče sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto vznikla žalobkyni podle ustanovení § 62 písm. b) uvedeného zákona povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla. Škodu je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, tedy v daném případě řidič daného vozidla. Náhrada za poškození vozidla činila 23 000 Kč a náklady spojené s vyřízením věci pověřenou osobou spol. [právnická osoba]. představovaly částku 3 025 Kč. Žalobkyně tedy z garančního fondu celkem uhradila částku 26 025 Kč, kteroužto je žalovaný povinen žalobkyni podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb., uhradit. Dnem následujícím po splatnosti předmětné částky podle výzvy ze dne 21. 5. 2025, tj. ode dne 21. 6. 2025, se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení.
4. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 1 042 Kč, odměna advokáta ve výši 2 x 2 180 (za dva úkony představující odměnu za přípravu a převzetí věci a podání žaloby) a 1 x 1090 Kč (jeden úkon ve výši ½ za jednoduchou výzvu k plnění) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve znění účinném od 1. 1. 2025, 3 x 450 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
5. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
6. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.