Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 300 Kč k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 8. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 000 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 9. 9. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které převedl právní předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného částku 2 000 Kč. Na základě dodatků této smlouvy byl úvěr navýšen na celkem 16 000 Kč, přičemž tento úvěr byl splatný nejpozději do 12. 11. 2024. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován. Žalovaný dosud žalobci na splnění svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy o úvěru včetně jejích dodatků neposkytl žalobci ani jeho právnímu předchůdci žádné plnění a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a rozhodl věc bez účasti účastníků na základě listinných důkazů obsažených ve spisu.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne 9. 9. 2024 včetně jejích dodatků z 1. 10. 2024 a 3. 10. 2024, výpisů z běžného účtu právního předchůdce žalobce ohledně vyplacení úvěru, potvrzením o finančních transakcích k předmětné smlouvě, smlouvou o postoupení pohledávek z 12. 12. 2024 včetně jejího dodatku a seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 16. 4. 2025 a výzvou z 12. 11. 2024 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 9. 9. 2024 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které převedl právní předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného částku 2 000 Kč. Na základě dodatků této smlouvy byl úvěr navýšen na celkem 16 000 Kč, přičemž tento úvěr byl splatný nejpozději do 12. 11. 2024. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován. Žalovaný dosud žalobci na splnění svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy o úvěru včetně jejích dodatků neposkytl žalobci ani jeho právnímu předchůdci žádné plnění a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. Co do výše přitom odpovídá žalobou uplatněný nárok částce poukázané právním předchůdcem žalobce na účet žalovaného. Žalobce sice v žalobě konkrétně netvrdil, jak byla zkoumána schopnost žalovaného úvěr splatit, nicméně pokud žalobce požaduje pouze vrácení jistiny úvěru, není tato skutečnost podstatná, neboť i kdyby byla soudem zjištěna neplatnost předmětné smlouvy, byla by u žalovaného dána povinnost vrátit žalobci vyplacenou jistinu z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný se rovněž nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ocitl ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po splatnosti úvěru v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 1 200 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 400 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky.