Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 000 Kč od 18. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 10. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody vzniklé v souvislosti s pracovním poměrem žalovaného u žalobce. Žalobu odůvodnil tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 22. 3. 2022 uzavřené na dobu určitou pracoval žalovaný u žalobce od 22. 3. 2022 do 3. 2. 2023 na pracovní pozici balíkový doručovatel. Dne 5. 5. 2022 při řízení služebního vozidla značky Peugeot Boxer Furgon, RZ [SPZ], poškodil v [adresa] předmětné vozidlo tím, že při couvání narazil do dopravní značky a došlo k poškození levého zadního světla, zadního nárazníku a rohu levého zadního nárazníku. Škoda byla vyčíslena na 16 600 Kč, [právnická osoba]., poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 14 600 Kč a povinná spoluúčast na škodě tak činí 2 000 Kč. Dne 6. 1. 2023 při řízení stejného služebního vozidla žalovaný dále poškodil předmětné vozidlo tím, že při parkování narazil do jiného vozidla s RZ [SPZ], čímž došlo k poškození pravého zpětného zrcátka vozidla. Škoda byla vyčíslena na 7 023 Kč a [právnická osoba], a.s., poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 5 023 Kč a povinná spoluúčast na škodě tak činí 2 000 Kč. Žalovaný svoje zavinění na obou dopravních nehodách uznal v obou zprávách o dopravní nehodě a nezpochybnil ani svoji povinnost žalobci vzniklou škodu zaplatit. Dosud však spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Oba účastníci se práva na projednání věci v jejich přítomnosti vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování pracovní smlouvou žalovaného u žalobce z 22. 3. 2022, dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování z 1. 4. 2022, dohodou o srážkách ze mzdy z 22. 3. 2022, dohodou o rozvázání pracovního poměru žalovaného u žalobce z 3. 2. 2023, zápisy o dopravních nehodách z 5. 5. 2022 a 6. 1. 2023, výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 19. 11. 2024 a výzvou před zahájením řízení z 13. 3. 2024 včetně dodejky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že na základě pracovní smlouvy ze dne 22. 3. 2022 uzavřené na dobu určitou pracoval žalovaný u žalobce od 22. 3. 2022 do 3. 2. 2023 na pracovní pozici balíkový doručovatel. Dne 5. 5. 2022 při řízení služebního vozidla značky Peugeot Boxer Furgon, RZ [SPZ], poškodil v [adresa] předmětné vozidlo tím, že při couvání narazil do dopravní značky a došlo k poškození levého zadního světla, zadního nárazníku a rohu levého zadního nárazníku. Škoda byla vyčíslena na 16 600 Kč, [právnická osoba], poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 14 600 Kč a povinná spoluúčast na škodě tak činí 2 000 Kč. Dne 6. 1. 2023 při řízení stejného služebního vozidla žalovaný dále poškodil předmětné vozidlo tím, že při parkování narazil do jiného vozidla s RZ [SPZ], čímž došlo k poškození pravého zpětného zrcátka vozidla. Škoda byla vyčíslena na 7 023 Kč a [právnická osoba], a.s., poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 5 023 Kč a povinná spoluúčast na škodě tak činí 2 000 Kč. Žalovaný svoje zavinění na obou dopravních nehodách uznal v obou zprávách o dopravní nehodě a nezpochybnil ani svoji povinnost žalobci vzniklou škodu zaplatit.
4. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V projednávané věci je nepochybně dána odpovědnost žalovaného za škodu vzniklou žalobci v souvislosti s oběma dopravními nehodami zaviněnými žalovaným na jeho vozidle. Porušil tak svoji povinnost danou mu ustanovením § 249 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého je zaměstnanec povinen si počínat tak, aby nedocházelo k majetkové újmě na majetku zaměstnavatele. Skutečná škoda vzniklá žalobci jako zaměstnavateli pak představuje rozdíl mezi vzniklou škodou a plněním pojišťovny a co do výše činí celkem 4 000 Kč. Žalobou uplatněný nárok přitom nepochybně nepřevyšuje limit náhrady škody čtyř a půl násobku průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu, stanovený v § 257 odst. 2 věta první zákoníku práce. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění stanovené mu v předžalobní výzvě ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty žalovanému delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvě paušální náhrady právně nezastoupeného účastníka po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb..