Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 5. 2026 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje měsícem říjen 2026. Splátky jsou splatné vždy do každého 16. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 3 580 Kč a úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 063 Kč k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 18. 5. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13 580 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 22. 11. 2025 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku a smluvní úrok ve výši 1,2 % denně z jistiny zaplatit žalobci nejpozději do 22. 12. 2025. Jistina úvěru byla žalovanému zaplacena na jeho bankovní účet, žalovaný dosud svoje závazky vyplývající z této smlouvy ani částečně nesplnil, přestože byl k jejich splnění před zahájením řízení žalobcem písemně vyzván.
2. Žalovaný nezpochybnil nárok žalobce na zaplacení jistiny úvěru a potvrdil, že svoje závazky vyplývající ze smlouvy ani částečně nesplnil. Navrhl však zamítnutí žaloby v části převyšující jistinu s tím, že předmětná smlouva je dle jeho názoru neplatná pro rozpor s dobrými mravy kvůli výši smluvního úroku a RPSN úvěru.
3. Žalobce se k jednání soudu nařízenému na 8. 9. 2026 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán, a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. [hodnota] uzavřenou mezi účastníky dne 22. 11. 2025, formulářem pro informace o úvěru, potvrzením o vyplacení jistiny úvěru žalovanému a výzvou žalobce z 7. 5. 2026 včetně potvrzení o odeslání. Na základě těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 22. 11. 2025 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], která je posouzeno podle obsahu spotřebitelskou smlouvou dle § 1810 a následujících občanského zákoníku, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku a smluvní úrok ve výši 1,2 % denně z jistiny zaplatit žalobci nejpozději do 22. 12. 2025. Jistina úvěru byla žalovanému zaplacena na jeho bankovní účet, žalovaný dosud svoje závazky vyplývající z této smlouvy ani částečně nesplnil, přestože byl k jejich splnění před zahájením řízení žalobcem písemně vyzván. Ohledně jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto jistinu s přiznaným zákonným úrokem z prodlení od 15. 5. 2026. Bezdůvodné obohacení je dluhem splatným na výzvu, která byla žalovanému odeslána 11. 5. 2026, a ve které žalobce stanovil žalovanému lhůtu tří dnů k plnění. Právě od 15. 5. 2026 se tak žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, přičemž úrokem z prodlení odpovídajícím § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, je úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně. Vzhledem ke krajně nepříznivé finanční situaci žalovaného, který má dluhy v řádech statisíců, a má příjmy pouze ze svého pracovního poměru, dospěl soud k závěru, že je odůvodněno výjimečné umožnění plnění žalovanému ve splátkách, přičemž za přiměřenou výši splátek vzhledem k přiznané částce považuje soud měsíční splátky ve výši 1 000 Kč pod ztrátou výhody splátek.
5. Jiná je však situace ohledně důvodnosti žaloby v části týkající se smluvního úroku činícího za dobu trvání smlouvy 3 580 Kč. Smlouva uzavřená mezi účastníky je nepochybně spotřebitelskou smlouvou dle § 1810 a následujících občanského zákoníku. Předmětná smlouva je dle názoru soudu neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neboť smluvní výše úroku 1,2 % denně při RPSN 4 114 % ročně mnohonásobně převyšuje obvyklé smluvní úroky požadované bankami v době uzavření smlouvy, přičemž k neplatnosti smlouvy příčící se dobrým mravům musí soud dle § 588 věta první občanského zákoníku přihlédnout i bez návrhu. V části týkající se zaplacení smluvních úroků ve výši 3 580 Kč a dalších úroků z prodlení převyšujících úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný. Převážně úspěšný byl ve věci žalobce a soud mu proto přiznal odpovídající část nákladů řízení. Náklady řízení vzniklé žalobci představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 1 200 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 400 Kč dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 6 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč, celkem 2 215 Kč. Žalobce byl v řízení neúspěšný z 26 % a přísluší mu tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši 48 % (100-26-26), což ve finančním vyjádření odpovídá částce 1 063 Kč. Právě v této výši proto soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení přiznal.